Hlavní obsah
Lišejník hojně rostoucí v tropech podobný vzhledem našemu choroši. Foto: Stanislava Dvořáková

Objevit tajemný svět lišejníků lze v ústeckém muzeu

Výstava makro a mikrofotografií lišejníků vznikla v roce 1996 a poprvé byla instalována v šumavské Sušici. Od té doby byla zapůjčena do více než 20 výstavních síní v České republice a na Slovensku. Od 10. února se s ní lze seznámit v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí.

Lišejník hojně rostoucí v tropech podobný vzhledem našemu choroši. Foto: Stanislava Dvořáková
Objevit tajemný svět lišejníků lze v ústeckém muzeu

Fotografie a scénář autorů výstavy Josefa Haldy a Petra Uhlíka bude od zahájení vernisáží v pátek 10. února až do 30. dubna návštěvníky provázet málo známým tajemným světem lišejníků, které zaujímají nezastupitelné místo v přírodě.

Vzhledem k tomu, že představují organismy, které snášejí silné mrazy až -78°C, i vysoké teploty, dlouhotrvající sucho i vysokou intenzitu slunečního záření, lze je najít téměř všude. Prorůstají kameny, skály, kůru stromů, mrtvé dřevo, holou zem a vybělené kosti živočichů. Rostou však i na betonu, asfaltu a na střešních taškách. Vyskytují se v Arktidě i Antarktidě, na horských štítech nejvyšších pohoří, na poušti Sahary a dalších oblastech Asie, Austrálie, Severní a Jižní Ameriky, Evropy i v České republice.

Jejich zvláštností je skladba ze dvou nepříbuzných typů organismů - hub a řas, které žijí v trvalé symbióze. Tyto lišejníky rostoucí na živých dřevinách ale nikdy nejsou parazity.

Další odlišností od jiných organismů je jejich dlouhověkost, která v průměru činí 30 až 85 let. Z nich stáří stélek lišejníku zeměpisného v nejvyšších českých horách se odhaduje na 200 až 400 let, některé arktické lišejníky dosahují stáří 4000 let.

Lišejníky navíc mají překvapivě velký význam pro lidstvo i přírodu, kde pomáhají při zvětrávání hornin a rozkladu organického materiálu. Slouží k bioindikaci čistoty ovzduší, k léčbě i jako potravina (zejména v Německu v době první světové války). Důležitou roli v potravinovém řetězci pak mají  v polárních oblastech, kde jsou důležitým zdrojem potravy pro polární soby.

Řada fotografií, keramických modelů hlavních zástupců této skupiny organismů a texty s popisem stavby lišejníků a významem jednotlivých složek pokračuje ukázkami zástupců z 2000 druhů, vyskytujících se ve střední Evropě, kde k nejvíce známým v České republice patří dutohlávka sobí, terčivka bublinatá, mapovník zeměpisný, puklířka islandská a terčovník zední.

Odkazem na jejich výskyt jsou práce Václava Kuťáka, který žil od roku 1935 až 1956 v Ústí nad Orlicí a zabýval se zejména rozšířením lišejníků na území severovýchodních Čech a Krkonoš. Dále najdeme fotografie lišejníků v Orlických horách, na Kralickém Sněžníku a v Jeseníkách.

Praktickým doplňkem je dětský koutek, kde nejen děti se mohou vyfotografovat s figurínou Eskymáka, posadit se na soba či nabyté poznatky uplatnit v lišejníkovém pexesu.

Pro společné výpravy ze škol jsou připraveny pokusy s lišejníky a savem a další program s pracovními listy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků