Hlavní obsah
Estetiku, ekologii i hospodářský význam poskytuje stromový porost břehů řek. Foto: Stanislava Dvořáková

O význam stromů v přírodě a mytologii se zajímali senioři v Ústí nad Orlicí

Občanské sdružení Krajina a tradice připravilo pro seniory Domu pokojného stáří sv. Kryštofa v Ústí nad Orlicí-Kerhartice v úterý 25. června přednášku pod názvem Stromy v přírodě a mytologie stromů.

Estetiku, ekologii i hospodářský význam poskytuje stromový porost břehů řek. Foto: Stanislava Dvořáková
O význam stromů v přírodě a mytologii se zajímali senioři v Ústí nad Orlicí

S nadcházející sezónou vycházek do přírody připravil Pavel Mertelík, předseda o. s. Krajina a tradice přednášku, která přiblížila význam stromů v přírodě v současné době i v dávné minulosti včetně jejich symboliky. Zároveň promítnutím četných fotografií připomněl přítomným seniorům známá místa nejbližšího okolí, která je ve vzpomínkách vrátila do dřívějších let. A byly to i praktické představy houbových míst a borůvkových pasek.

Mezi ukázkami byl především známý solitér pláněte hrušky, kerhartické aleje, kde zvlášť známou byla již neexistující topolová alej u hlavní silnice, opukové skály a příkré svahy s přirozeným lesem, potoční luh v Hrádeckém údolí lemovaný olšemi a vzrostlé buky na Hrádku s podpisy ruských vojáků.

To všechno jsou místa, která nebyla zatím zasažena industrializací, kdy přírodní polní a lesní pěšiny ustupují asfaltu cyklostezek a přírodní útvary betonu. Další devastaci přírody přináší neuvážené zásahy, byť ekonomické, a ještě hůře vandalské, kdy i v okolí Kerhartic již policie také řešila vykácení a krádež stromů lesa.

Na toto téma navázal výklad významu stromu, který prostě do krajiny patří i z ekologického hlediska. Zdravé životní prostředí si nelze představit bez lesů. Vzrostlý stoletý strom za jeden letní den vyprodukuje při fotosyntéze asi 1000 litrů kyslíku, odpaří 100 litrů vody, naváže 60-80 procent slunečního záření, omezí hluk a zbaví ovzduší prachu a splní funkci větrolamů.

Koloběh vody má zároveň výrazný vliv na fyzikální a chemické vlastnosti půdy a biologické prostředí, čímž přispívá funkci zemědělské krajiny. Byl připomenut i význam národní přírodní rezervace na území jižních Čech, Žofínský prales, který se řadí mezi nejstarší v Evropě.

Stromy vzhledem ke své dlouhověkosti a velikosti mají odedávna také význam jako duchovní symboly, kulturní památky a orientační body. Po staletí poskytují útočiště a chrání před horkem. Nacházíme je proto kolem stezek, silnic, na rozcestích a u drobných sakrálních staveb. Nepřehlédnutelným doplňkem jsou pro estetiku krajiny, který spočívá v zachování původního vzhledu.

Náboženství východu a staré evropské kultury vytvořily kult stromu, kdy každému byla dána určitá symbolika. Typické je přisouzení ochrany a pomoci lípě, která se stala symbolem slovanské pospolitosti a českým národním stromem.

Lípa pak byla využita k podpoře národní myšlenky v dobách národního obrození: "Lípy, oni svěcený Slovanům strom, vedle pokojných cest sadili, chládek by stlaly vůkol i čich..." čteme v sonetech Slávy dcera Jana Kollára. Další příklad najdeme v cyklu básnických povídek Svatopluka Čecha Ve stínu lípy, v nichž vyjádřil svůj vztah k rodnému kraji.

V závěru Pavel Mertelík a sociální pracovnice Domu pokojného stáří, Ludmila Kovářová, seznámili přítomné z další literaturou, a to Marie Hruškové Kult stromů v zemích Koruny české, Zdeňka Váni Svět slovanských bohů a démonů a s Eddickou poezií. Svůj podíl poznání krajiny přináší i občasník vydávaný místním o. s. Krajina a tradice Svízel.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků