Hlavní obsah

O cestování autostopem po ruském severu pohovoří Libor Drahoňovský

Novinky, Hana Jakubčíková Sádlíková

Ve čtvrtek 13. února v 18 hodin bude klatovský Refektář jezuitské koleje hostit cestopisnou přednášku Ruský sever, kterou povede cestovatel, etnolog a autor mnoha úspěšných přednášek o svých cestách Mgr. Libor Drahoňovský. Akci pořádá Refektář jezuitské koleje společně s Městskou knihovnou Klatovy.

Foto: ilustrační foto z archivu Městské knihovny v Klatovech

O cestování autostopem po ruském severu pohovoří Libor Drahoňovský

Článek

Mgr. Libor Drahoňovský je neúnavný cestovatel a dobrodruh, který se zajímá o země bývalého SSSR, Balkán, Orient i Českou republiku. Na cestopisné přednášce bude vyprávět o svých zážitcích z cest, o „velké ruské duši", mentalitě národa, klášterech i starobylých městech v oblasti ruského severu.

„Cestovatelská touha se ve mne probudila již ve čtrnácti letech. Na kole jsem nejprve poznával okolí mého bydliště Lomnice nad Popelkou. Od roku 1995 jsem se přestal vracet na nocleh domů. Křížem krážem jsem procestoval Čechy, Moravu a Rakousko. Roku 1999 jsem se vydal autostopem do pobaltských republik a Sankt Petěrburgu. Ruskem jsem byl navzdory mnohým spatřeným negativům doslova okouzlen. Během následujících dvanácti let jsem na vlastní pěst procestoval evropskou část Ruska, Turecko, Uzbekistán, Irán, Jordánsko, Sýrii, Libanon a Gruzii,” řekl o svých cestovatelských aktivitách Libor Drahoňovský.

Při cestách využívá autostopu. Jak sám přiznává, mnohdy mu přináší nepříjemné situace a dovede být opravdu náročný až vyčerpávající. Přesto považuje autostop za jedinečný způsob dopravy.

„Tak je možné zminimalizovat cestovní náklady, přičemž se nejednou podaří dostat se do cíle rychleji než vlakem nebo autobusem. S autostopem bývají spojena pozvání do domácností na čaj a k prostřenému stolu, v Orientu, kde jsem také pobýval, spíše k prostřené podlaze, i na nocleh. Tím se zároveň vytváří jedinečné podmínky k zevrubnějšímu poznání způsobu života jednotlivých etnik a národů. Mnohdy se navážou vřelá a trvalá přátelství,” upřesnil cestovatel a dobrodruh Drahoňovský.

Ruský sever je podle jeho slov jedinečný nejen svojí nádhernou přírodou, tvořenou rozsáhlými lesy a spoustou jezer, ale také působivými kláštery (Valaám, Koněvec, Solovky, Sijský monastýr, Verkola aj), starobylými městy (Vologda, Veliký Usťjug, Kargopol) a dřevěnými stavbami.

„Vydáme se na putování do oblasti v povodí řeky Severní Dviny, která ve středověku představovala velmi důležitou dopravní spojnici při plavbách Rusů na Ural a později i na Sibiř. Od 16. století se pak po této řece vozilo zboží z Ruska do Evropy a naopak. Tak tomu bylo až do počátku 18. století, kdy car Petr Veliký dobyl na Švédech východní část Baltského moře a založil Sankt Petěrburg. Do té doby jediným tzv. oknem do Evropy bylo přístavní město Archandělsk vystavěný poblíž ústí Severní Dviny do Bílého moře. Region v povodí Severní Dviny je bohatý i na spoustu klášterů a dřevěných staveb, ať už chaloupek, nebo kostelíků, jež evokují ilustrace z knížek ruských lidových pohádek. V tomto kraji se dodnes uchovalo mnohé z ruského folkloru a tradic,” dodal Libor Drahoňovský.

Vstupné na cestopisnou přednášku je dobrovolné.

Reklama

Výběr článků

Načítám