Hlavní obsah
Černínskou ulicí se schází od Lorety na Nový svět, vzadu zbytek barokních hradeb Foto: Vratislav Konečný

Nový Svět, bohémské zákoutí pražské chudiny na Hradčanech

Přelidněná Královská cesta, přesuvenýrovaná Malá Strana, davy lidí jdoucí na Hrad, babylon národů se valí od sídla českých králů do středu metropole, aby se v gardu opačném zase vydal zpět. U Lorety se dav zasekne, do pidičtvrti pod Černínským palácem se vydá jen málokdo, proto je tu poměrný klid.

Černínskou ulicí se schází od Lorety na Nový svět, vzadu zbytek barokních hradeb Foto: Vratislav Konečný
Nový Svět, bohémské zákoutí pražské chudiny na Hradčanech

Leží tu Nový svět, jak hlásá oprýskaná smaltovaná červená cedule. synonymum poklidu, genius loci. Přitom to ještě nedávno byly uličky ponejvíce pražské chudiny, lidí z periférie.

Bydlely tu ale i význačné osobnosti, jako Tycho Brahe, které chtěly mít Hrad na dosah, ale nebýt přitom panovníkovi a jeho úředníkům na očích. Po řadu let sloužil jako obydlí malým úředníčkům, opravdová chudina se přistěhovala po vzniku samostatného státu.

Kdysi tu bydlela chudina

Scházím Černínskou ulicí od kapucínského kláštera s kostelem Panny Marie Andělské. Stará kamenná dlažba, kočičí hlavy se svažují do údolíčka pod zbytky barokních hradeb, po levé straně v kraťoučké uličce Na náspu s jedním domkem bydlel režisér Karel Kachyňa.

Nedaleko, U zlatého bažanta, chvíli žil malíř Jan Zrzavý, posledním majitelem byl režisér Ivo Novák, jeho Fešák Hubert nebo Léto s kovbojem jsou legendou. Ateliér v ulici má mistr filmu Jan Švankmajer, vzpomeňme třeba jeho Otesánka. Pro svého souseda režiséra F. Poláka vytvořil pověstné amarouny do Návštěvníků. Z chudé lokality se stala vyhledávaná adresa.

Zhoubné požáry

Osadu založil královský purkrabí Hynek Berka z Dubé zřejmě roku 1320. Nový svět stál na březích potoka Brusnice, vedla tudy cesta do Střešovic.

Podvakrát tu ničivě kokrhal červený kohout, v roce 1420, a pak v roce 1541, kdy postihl velkou část Hradčan a Malou Stranu. Oživení novosvětské přineslo až 16., a hlavně 18. století, kdy se na navážkách začalo stavět, domky se roztáhly až k Jelenímu příkopu.

Centrální uličkou je Nový svět, nedávno tu otevřeli kavárničku Nový svět s příjemným posezením uvnitř i venku, slast si něco objednat. Vynikající kafe a ten cheesecake, to v Praze jen tak nedáte!

Od Lorety se svažuje k Novému světu rozdvojující se Kapucínská ulice, tady byla mučírna StB.

Pražský Montmartre

Na rohu Nového světa stojí roubenka U raka. Nyní hotel, kdysi tu stály dobytčí stáje, poté zakoupeno panem Libickým, který přikoupil dům, stáje přeměnil na byty. Na tu krásu se chodíme dodnes dívat.

Také se tu zapletl Jakub Arbes. Nejdřív si jen chtěl užít se švadlenkou Pepičkou Rabochovou, když mu řekla, že láska bude mít následky vzal si ji a spokojeně dělal další Arbesky. U raka bydleli kamarádi Ota Pavel a Arnošt Lustig.

První, duševně nemocný, zemřel na infarkt roku 1973, druhý odešel v roce 1968 do emigrace. Na Novém světě, kde se většina domů pyšní přívlastkem zlatý, bydleli malíři I. Anderle, M. Knížák, svérázný ignorant minulého režimu malíř M. Kurovský, hudebníci J. Ondříček i jeho syn František, housloví virtuózové.

Místo, kde pobýval Tycho Brahe, označuje pamětní deska.

V místě jedné z nejznámějších restaurací hradčanské lokality U zlaté hrušky dřív býval hampejz. Dívejte se kolem sebe, na domovní znamení, tabuli požárního hlásiče, vyřezávané dveře s kováním, zárubně.

Je to jiný svět, ten Nový svět. Výjimečný, poetický a krásný, asi nejhezčí část Prahy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků