Hlavní obsah
Foto: MdB, Kratochvil

Nový muzikál na scéně Městského divadla Brno chce oslovit zejména mladé diváky

Městské divadlo Brno uvedlo v premiéře 10. března muzikál izraelského skladatele Shuki Levyho Představ si...

Foto: MdB, Kratochvil
Nový muzikál na scéně Městského divadla Brno chce oslovit zejména mladé diváky

Hudba je psána na příběh spisovatele Glenna Berenbeima, autorem písňových textů je David Goldsmith. Světová premiéra se odehrála v New London Theatre na West Endu v roce 2008. Zde ho také zhlédl režisér brněnské inscenace Petr Gazdík, kterého příběh i hudba silně oslovily.

Muzikál se poněkud vymyká běžné produkci, jako o „neobvyklém titulu" hovoří i P. Gazdík. Celá hra je „divadlem na divadle“, prolínají tu dva historické děje, časově značně od sebe vzdálené. Hlavním a reálným dějištěm je pochmurné, bezvýchodné varšavské ghetto v roce 1942. Dějem prolíná tušení konce s chvilkovými záblesky naděje. Muzikál v některých momentech jako by měl blízko až k opeře, poměrně málo se hovoří, převažuje hudba, zvlášť působivý je sborový zpěv, své místo, přitom organicky včleněné, má však i tanec.

Hrdinou příběhu je vlastně celý ansámbl varšavského divadla, jehož členům – Židům, začíná v ghetu cesta bez návratu. Hlavní postava dramatu, Daniel Warshowsky, se snaží soubor vytrhnout z letargie a beznaděje. Podaří se mu získat herce k nastudování a uvedení divadelní hry i v tomto prostředí. Volí příběh silně symbolický a posléze iniciující silou podobenství ke stejně rozhodnému gestu. V 1. století se v pevnosti na skále Masada delší dobu úspěšně bránili Židé silné přesile Římanů. Když už nebylo možno dál a obránci zůstali bez nejmenší šance, zvolili dobrovolnou smrt.

Hlavní postavu velmi dobře ztvárnil Martin Havelka, vypořádal se zdatně i s rozsáhlými pěveckými party. Daná role nevyžadovala v prvé řadě brilantního pěvce, ale především přesvědčivý, dramatický projev. V druhé velké roli jeho dcery Rebeccy se opět výborně uvedla mladá Kristýna Daňhelová disponující příjemně znělým hlasem a citlivým uchopením své postavy.

Celý soubor a realizační štáb v intencích hry a režie odvedl plně to své a jistě se dočká podrobnějších reflexí a recenzí. Nepochybně se podařilo účinně přiblížit dusivou atmosféru a tlak anomálního prostředí, stejně tak muzikálovými prostředky znázornit cestu aktérů k překonání strachu přiblížením se, až identifikací s dávnými obránci Masady, symbolu nezlomnosti židovského, ale i obecně lidského ducha. Slovy režiséra: „Je lepší zemřít vzpříma než na kolenou“.

V kontrastu s patetickým, tragickým finále působí konečný závěr jako "dovětek" možná ne nezbytný. (Rebeca s odbojářem Adamem (Dušan Vitázek) po usmrcení esesmana (Igor Ondříček) se zachrání.) Na druhé straně, zkratkou je vyjádřeno povstání v ghettu. Věznění ve varšavském ghettu po zjištění, kam vede cesta transportů, odmítli smrt na kolenou a rozhodli se k odporu bez nejmenší naděje na úspěch. Šlo, myslím, o jednu ze zvlášť silných i patetických „epizod“ 2. světové války a holocaustu.

Muzikál s příznačným, k dnešku směřujícím názvem „Představ si…“ by měl oslovit zejména mladou generaci. Snad by kromě běžných repríz, mohl být i přímou nabídkou představení pro školy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků