Hlavní obsah

Nový hrad: pevnost, kterou Korvín pobořil svému tchánovi Jiřímu z Poděbrad

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Obrazně řečeno. Hrad patřil Poděbradovu příznivci Tunklovi. Ruina jednoho z největších moravských hradů Furchtenbergu / Nového hradu se ukrývá na vysokém ostrohu nad řekou Moravou. Smíšený les nedaleko Hanušovic zakrývá výhled na hrad, který rozvrátilo v 15. století vojsko krále Matyáše Korvína.

Foto: Vratislav Konečný

Nový hrad u Hanušovic, tedy to, co z něho po nájezdu Korvínových vojsk zbylo.

Článek

Korvín bojoval se svým tchánem Jiřím z Poděbrad o nadvládu nad Moravou. Později i s jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským.

Za vlády Jiřího z Poděbrad

Jiří (1420-1471) doplatil na svou mírnou povahu, jeden z nejtlustších králů byl dobrákem od kosti. Ale králem byl dobrým, i na slušný majetek si panováním přišel, a aby měl na východě pokoj, dal Uhrovi Korvínovi za ženu dceru. Chvíli Korvín sekal dobrotu, ale žena zemřela a Matyáš už se necítil vůči bývalému tchánovi ničím vázán.

Vyrazil proti němu, loupil, mordoval, až ho nakonec Jiří zastavil a zajal. Bylo to u Vilémova, kde Korvín sliboval, že už bude hodný. Nebyl, jakmile dostal s vojskem pardon, pustil se do Jiřího znovu. České vojsko ale dál bylo vítězné, v Praze kvůli těžce nemocnému Jiřímu, v té době podobnému sudu, velela královna Johanna. Jiří zemřel. Na trůn se dostal syn polsko-litevského krále Kazimíra Ladislav Jagello. Korvínovi už Morava zůstala.

Proti uherským vojskům se v Novém hradu, který má trojúhelníkovou dispozici s obrovskou délkou hradeb asi 300metrovou, bránila nečetná posádka Jiřího Tunkla staršího z Brníčka.

Škoda že není u ruiny alespoň malá informační tabule s nákresem. Hodně by to pomohlo představit si, před jak mohutným objektem stojíte.

Furchtenberg se jako jméno neujal

Původní jméno ani zakladatel hradu nejsou známi. Pevnost střežila kupeckou stezku z Čech do Slezska podle řeky Moravy. Okolní stráně byly tenkrát holé, takže nepřítel se neměl kde skrýt.

Ve druhé polovině 14. století se hrad stal majetkem moravských markrabat. Původní zřejmě nevelké sídlo rozšířil v letech 1360 až 1375 Jan Jindřich. Opevnil ho šesticí věží a dvěma pásy hradeb. Tehdy se o něm mluvilo jako o Furchtenbergu-Hrozném hradu, ale to se moc neujalo, začalo se mu říkat Nový.

V podhradí stávalo městečko založené Václavem IV. roku 1414, výstavba zřejmě souvisela s hradem. Zaniklo spolu s ním. 

Dobyli ho Uhři

Další opevnění hradu s hranolovitými věžemi vzniklo mezi lety 1420-1440. To tu seděl na majetcích Poděbradův přívrženec Jiří Tunkl z Brníčka. Rod měl v okolí více hradů, ale málo zbrojného lidu na obranu. Proto, když v roce 1471 oblehl Korvín hrad, přes solidní opevnění jej dobyl.

Posádka se při bojích s krvežíznivou bandou stáhla do hlásky, kde se údajně vyhodila do povětří.

Možná že ji ale zničili vítězní Uhři.

Z obřího hradu se zachovaly části čtyř bran, část hradeb, zbytek velké válcové věže. Sami uvidíte, jak rozsáhlý objekt musela posádka bránit. Vše je obklopeno hlubokými příkopy, do hradu dobře střežená přístupová cesta zabraňovala útoku. V lese u Hanušovic najdete dokonalou ukázku středověkého obranného systému.

Ke hradu se můžete dostat buď od Hanušovic, nebo ze železniční stanice Raškov. Obojí je stoupání. Já jsem sestoupil z Kopřivné hezkým údolím s původními chalupami a novějšími chatami. Vše skloubené s přírodou. Je tu klid, pohoda - a pak Nový hrad jako bonus

Reklama

Výběr článků

Načítám