Nově zahájená výstava o válce budí v Plzni velký zájem veřejnosti

Život v Plzni za Velké války je název nové výstavy před budovou Studijní a vědecké knihovny ve Smetanových sadech.

Plzeňská Škodovka se v době Velké války (1914 - 1918) stala významným výrobcem zbraní pro rakousko-uherskou armádu. Kvůli obrovské poptávce musela několikanásobně zvýšit počty zaměstnanců.

„V roce 1917 tu pracovalo téměř 31 tisíc dělníků nejrůznějších národností. Jen v roce 1916 bylo ve Škodových závodech vyrobeno 1,2 miliónu dělostřeleckých nábojů… Za léta 1910 až 1918 dodaly Škodovy závody c. a k. armádě 12 693 děl,“ dočteme se na výstavě.

Ve Škodovce se například vyráběla i houfnice ráže 42 cm, která byla původně určena pro pobřeží, odkud měla ničit nepřátelské lodě. Vážila 113 tun a jeden zásah měl loď poslat ke dnu.

Vše se podřídilo válečným potřebám, o čemž svědčí i zničení zvonů z chrámu sv. Bartoloměje. Všechny, kromě sv. Prokopa, byly roztaveny a použity pro výrobu zbraní.

Na válce vydělá pouze několik málo jedinců. Pro většinu lidí znamená obrovské utrpení a útrapy. Milióny mrtvých a zmrzačených, hlad, bída a další negativní dopady válečného šílenství se natrvalo vryly do paměti všech, kteří přežili. 

„Obyvatelstvo hladovělo, nejvíce pak ve městech. Chleba bylo žalostně málo, navíc se pekl z nekvalitní mouky, do níž se ještě z nedostatku přidávaly piliny a sádra. Buřty se vyráběly ve velikosti krabičky od zápalek,“ uvádí jeden z informačních panelů.

S prodlužující se válkou samozřejmě narůstaly i sociální nepokoje, neboť byl totální nedostatek i těch nejzákladnějších potravin. 

„V červnu 1918 došla situace tak daleko, že už se v Plzni nedal chléb sehnat vůbec. Dne 21. června se na Petrohradě hladovějící dožadovali chleba. Přivolaný maďarský vojenský oddíl, kterému velel Plzeňan německé národnosti Oskar Wirfl, zahájil do davu palbu. Zastřeleno bylo pět dětí ve věku 10 až 14 let,“ popisuje výstava katastrofální situaci v Plzni.    

Výstava, která potrvá do 16. listopadu, budí opravdový zájem veřejnosti. Lidé se u jednotlivých panelů zastavují, prohlíží si fotografie a čtou doprovodné texty. A také diskutují. Například o tom, kde byla konkrétní fotografie pořízena.