Článek
Kobky pro šlechtice
Že tu byli uvězněni odpůrci Ferdinanda II. po prohraném protikatolickém povstání, je patrno z nápisů a malůvek na stěnách zámeckého vězení.
Zámek tří císařů, jak se o Zbiroze převážně mluví v souvislosti s jeho vlastnictvím Karlem IV., Zikmundem Lucemburským a Rudolfem II., je plný záhad. Donedávna byl objekt, jehož park je obehnaný betonovým plotem, armádním tajným zařízením.
Hrad, později přebudovaný na pohodlný zámek, postavili zřejmě koncem 12. století Sulislavici a po nich dostavěli Drslavici. Pověst o jeho jméně je z říše fantazie. Má být od množství zde nalezených parohů – Zde roh - Zbiroh, ale variací jména je snad deset. Zbirov, Spirov...
Od železáren ke Slovanské epopeji
Raritní zámek, nyní v majetku soukromé firma Gastro, má několik nej. O českých stavech padla zmínka, po Bílé hoře sloužil i jako vězení.
Sídlili tu Zajícové z Valdeka, slavný český rod, poté Rožmberkové. Hanuš z Kolovrat, úhlavní nepřítel Jiřího z Poděbrad, svolal roku 1460 na hrad duchovenstvo a katolické panstvo a veřejně tu četli papežovu kletbu nad husitským králem.
Hradolog a historik August Sedláček o Zbirohu mimo jiné píše: Této krajině vévodí hrad pyšně na hoře stojící, který, ač valně změněn, přece ještě toho jména zasluhuje. Pod ním jest městečko Zbiroh, v němž bývalo před několika léty velmi živo a veselo a zejména peněz dosti...
Po třicetileté válce bylo panství zdevastováno. V roce 1868 Zbirožsko zakoupil podnikatel Bethel Henry Stroussberg. Chtěl tu vytvořit velkou železářskou oblast. Postavil vysoké pece, železárny, železnici. Nakonec zkrachoval. Zámek přestavbami hodně znehodnotil, například ze síně císařského paláce, nádherně vymalované, vznikl Krystalový sál připomínající velký skleník. Majetek si rozebrali věřitelé.
V Krystalovém sále namaloval, v době, kdy Zbiroh vlastnili Colloredo-Mansfeldové, Alfons Mucha proslulou Slovanskou epopej. Dílo strnulé, sice obří, leč poněkud prázdnou vizí.
Roku 1945 se zámek stal majetkem státu.
Jantarová komnata tu není
Buližník se jmenuje ten zázračný a zcela obyčejný nerost, který hraje ve zbirožských dějinách posledních desetiletí zásadní roli. Skála zesiluje příjem radiových vln, proto sem Němci umístili radiové stanice, a nejen to.
Zazdili i část nejhlubší hradní studně v Evropě, která měří 163 metry. Dno je zabetonováno v hloubce 85 metrů a dohady o tom, co díra ve skále skrývá, neberou konce. Při průzkumu nalezli jen nějaké zbraně, tiskoviny, žádná Jantarová komnata, o níž tu také vedou řeči, že by tu mohla být. Z bezpečnostních důvodů se poklop neodstranil, jsou obavy, že místo je zaminováno. Studna by mohla při explozi působit jako obří fuga.
V podzemí se prý zalíbilo starogermánským bohům, pomatenci z SS tu provozovali rituály, na něž si jejich vůdce Heinrich Himmler tak potrpěl.
Zámek se využívá hlavně komerčně, hostil řadu vynikajících výstav, proslulá je svou kuchyní zámecká krčma.
