Článek
Počátky hradu, který se rozkládá na ploše 1,5 hektaru, se datují do 13. století. O prvních majitelích hradu neexistují písemné zmínky. Za zakladatele jsou považováni páni z Velhartic, jimž koncem 13. století patřil nedaleký hrad Budětice. Nejnovější teorií je situování románského základu hradu coby nejsevernější část državy hrabat z Bogenu a později Wittelsbachů.
Prvními písemně doloženými byli Švihovští z Rýzmberka - tento rod vlastnil Rabí dvě stě let. Později si hrad předávali velmožové jako Kurcbach z Trachenberka, Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi a Lamberkové.
S historií a erby držitelů se návštěvníci seznámí při prohlídce okruhu Palác, kde uvidí v místnostech Břeňkova paláce modely tří fází budování hradu, archeologické nálezy z přelomu 15. a 16. století i sbírku gotických a renesančních kachlů. Výhled na areál poskytuje vyhlídková terasa, odkud se šenkovním schodištěm sestupuje do rozlehlého sklepení, kde turisty čeká projekce inscenované dobové scénky. Návštěvníci se i dozví, proč hladomorna nebývala až tak často obsazena.
Okruh Věž začíná rovněž na velkém nádvoří, pokračuje přes malé s hlubokou studnou, lednicí a černou kuchyní až na vrchol 26 metrů vysokého donjonu, odkud je nádherný výhled do okolí a na hrad. Prochází se kolem hradeb, k vidění je dělostřelecké opevnění, za zmínku stojí na svoji dobu pokroková fekální jímka. Ve sklepení jsou na stropě k vidění četné krápníky, tzv. brčka, a dělové koule z dob obléhání hradu Žižkou.
Oba okruhy (končící na místě, kde je možno při troše pozornosti a bystrém zraku u stropu spatřit hradního netopýra Ludvíka), je možno za zvýhodněnou cenu zkombinovat. V konírně, sloužící i jako obřadní síň, je v současnosti výstava grafických prací Milana Bauera. Zpestřením je představení Rábská včelnice na nádvoří.
V podhradí je možno navštívit židovský hřbitov, založený již před rokem 1724. Židé žili v Rabí od konce 15. století, rábský rabín byl zároveň i vrchním rabínem prácheňského kraje.
Zhruba tři kilometry jsou vzdáleny skromné zbytky v textu zmíněného hradu Budětice, zvaného Džbán. Z této strany je na komplex hradu velmi působivý pohled.
