Nejstarší stromy metropole vedou kroky návštěvníků do dávné pražské historie

Dvě stovky pražských velikánů jsou na seznamu památných stromů. Ty nejstarší pamatují vládu Jiřího z Poděbrad.

Pověsti výsadbu některých dřevin dávají až do 12. století. V bezlistém stavu vynikají hlavně platany. Majestátné koruny se silnými větvemi nyní odhalují i duby, lípy a další listnaté dřeviny. Pojďme se nyní vrátit o několik století zpět.

Na Malé Straně nad Velkopřevorským náměstím se zdvihá rozložitá koruna platanu javorolistého, jehož výsadba proběhla podle pověsti při příchodu řádu Maltézských rytířů do Prahy v polovině 12. století. Pravděpodobnější však bude, že byl vysazen při barokní přestavbě sousedícího paláce v letech 1725 – 1727.

Platan byl tehdy přivezen jako veliká zvláštnost. Vypravuje se o něm, že pod ním rád sedával hudební skladatel Ludwig van Beethoven při návštěvách Prahy. Od poloviny 20. století se pod jeho korunou konaly koncertní a divadelní představení označované „pod platanem“.    

Další živý svědek minulosti roste na Smíchově při vstupu do zahrady Kinských. Ta byla zřízena na místě bývalých vinic a její výstavba započala již v roce 1825. Budování probíhalo pod patronací knížete Rudolfa Kinského. Do jeho smrti v roce 1836, kdy zemřel na následky pádu z koně při závodech, byl mezi prvními výsadbami zasazen i tento platan, který je nyní připomínkou slavného zakladatele zahrady.     

V Hostivaři naleznete dub, jehož jméno je spojováno s významným agrárníkem a státníkem Antonínem Švehlou. Dřevina s malebnou korunou roste v místě někdejšího Švehlova statku. Dub má v letokruzích zapsané události, které pod ním řešil předseda vlády Antonín Švehla a prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ten za ním z Koloděj jezdil zhruba každých 14 dnů a pod dubem společně vedly dlouhé debaty o politice, českých dějinách, filozofii a o všem co je zajímalo.

Na okraji Kunratického lesa můžete spatřit hraniční dub, jenž podle pověsti byl vysazen při výstavbě Nového hrádku za vlády Václava IV. Stáří 600 let je dosti nadsazené, i když dub se může pyšnit obvodem kmene bohatě před 4 metry. Dobu výsadby tak směřujeme spíše do období vlády Marie Terezie, kdy byl určen jako hraniční strom na styku několika katastrů a jako takový již tehdy podléhal přísné ochraně.

Mnoho dalších tipů kam se vydat na procházky a výlety můžete nasbírat na výstavě Za nejstaršími stromy metropole, na které můžete zhlédnout desítky fotografií nejstarších dřevin Prahy.

Inspirací mohou být rovněž doporučené cyklistické trasy po památných stromech, které vás zavedou na zajímavá místa, kde se snoubí minulost s přítomností. Výstavu, která je volně přístupná každý všední den, naleznete až do konce června ve Škodově paláci na Praze 1.

Jako průvodce po památných a významných stromech Prahy dobře poslouží web www.prazskestromy.cz.