Hlavní obsah

Nechte mě spát! napomíná obr Máza rušitele klidu v lesoparku Horka pod Ještěděm

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Běda tomu, kdo neuposlechne. Pro toho má nelichotivá slova. V obří hlavě jsou naistalovány senzory, když se při výkřiku do ucha vybudí, spustí se zvuková část aparatury. Třicetimetrový chrápající kolos střeží vstup do Lesoparku v Rozstání pod Ještědem, obklopeném vyhledávaným golfovým hřištěm.

Foto: Vratislav Konečný

Lesní tvrz zemana Hauzra

Článek

Je tu krásně jak pro odpalovače bílých míčků, tak i pro děti. I dospěláky. Kdysi se tu procházela spisovatelka Karolína Světlá. Ale z mladších ji už zná málokdo.

Zbudovat pouhý lesopark není až zas tak nic složitého, pokud se nebavíme o papírování a ouředničině. Pověsit lana, zbudovat pár překážek, to už netáhne. Musí to mít myšlenku a ta se podařila v podobě obra Mázy. Nápad vznikl u hlavního donátora veřejně prospěšné společnosti Memoart Miloše Vajnera, který vše dokázal s partou spolupracovníků zrealizovat. Park se stále rozrůstá, jsou tu přes dva kilometry stezek panely jsou zaměřeny na poznávání přírody a logické myšlení.

Mě ohromil popis chování sojek - aby se zbavily parazitů, létají k mraveništi, křídly rozdráždí mravence, ti je potřísní svými kyselinami - a paraziti jsou pryč.

Krást se nemá, zvláště ne čertům

Máz a Váca byli dva podještědští obři, kteří se trochu nudili. Usmysleli si, že si postaví sídlo Horku. A pustili se do práce vehementně, z okolí stáhli všechno kamení a zdaleka nebyli hotovi. Tak začali ještědským čertům, těch tu je plno, krást čedič. To pekelníky naštvalo, nejprve zakleli Mázu, který tu spí.

A co se spícím obrem? Přece ho oživit. Takže Máza tu chrápe a kolemjdoucí se ho snaží probudit. Budící koloběh je nekonečný. Vždy mu někdo jde zaječet do boltce. Jenže obrem vše jen začíná. Většina dětí se poté vrhne na překážky zavěšené na lanech, mohou se též vyřádit na dřevěných stavbách či si zahrát v malém amfiteátru za doprovodu známých skladeb.

Ale celý les je jednou velkou hádankou. Krom řady panelů s vyobrazením místní fauny a zajímavými popisy zvířecího života jsou po lese desítky kvizových tabulí s řadou otázek. Nejsou vždy lehké, někdy hledáte jména zvířat, osob, jindy jde o početní a logické úkoly…

Je to pořádná fuška dát vše dohromady.

Váca také nedopadl dobře, zbyl po něm lom s pramenem. Jediné, co  není zrovna v pořádku, je suché WC. Bohužel si je někteří kadibudkáři pletou s hnojištěm.

Po stopách Karoliny Světlé

Občerstvit se můžete v golfovém resortu, je to ale trochu dražší. U parkoviště začíná stezka vedoucí z Rozstání po stopách „ještědských románů“ Johany Nepomuceny Rottové (1830-1899) provdané Mužákové, píšící pod pseudonymem Karolina Světlá.

Ves Světlá ji učarovala natolik, že tu vznikla její nejlepší díla. Rozstání je spodní části Světlé, cestou uvidíte řadu vesnických roubenek, většinou modernizovaných, ale není to přece žádný skanzen, díky povětšinou "lufťákům" zůstaly zachovány.

Jedním z nejhezčích je statek č. 4., v Světlé románu vystupující jako statek U sedmi javorů. Spisovatelka patřila ke generaci tzv. májovců, je považována za zakladatelku českého venkovského románu. Stýkala například s Nerudou, velmi obdivovala Němcovou. Ve Světlé najdete i její pomník.

Reklama

Výběr článků

Načítám