Článek
Loupežníci z Lopaty
Heřman z Litic si na skále, která má údajně tvar lopaty, vystavěl v letech 1367-1377 pevný hrad. Na svou dobu docela neobvyklý, nechal postavit dvě věže, kulatou a hranatou. Majitel byl zřejmě lapka. Přitáhlo na něho královské vojsko a hrad zabralo.
„Hrad Lopata byl vystavěn teprve v 2. polovině 14. století, na tehdejší prosté poměry dosti nádherně a tak, že poskytoval dosti prostranství a bezpečnosti. Kamenická práce provedena ozdobně a na podlahy dávány dlaždičky hliněné s ozdobným lupením, jichž zbytky se vykopaly,” píše o Lopatě hradolog. A. Sedláček.
Už ho měli dost
Takto zabraný hrad králem mohl být darován či zastavován, roku 1401 ho obdržel za věrné služby od Václava IV. domažlický purkrabí Maršík z Hrádku.
Král zemřel, zemi zachvátily husitské bouře a na Lopatě seděl Maršíkův syn Habart. Ten si hleděl jen vlastního prospěchu, ostatně to všichni okolo také, ale Habart, protože výnosy z jeho vsí byly malé, začal loupit. Jednou pod znamením kalicha, podruhé kříže. Hlavně však na majetcích kališnické šlechty.
Když způsobil četné újmy na majetku Přibíka z Klenové, předního válečníka, bylo zle. Přibík se spojil s měšťany z Klatov, Horažďovic, Sušice, ti vyslali k hradu hotovost a Habarta oblehli. Stalo se v říjnu 1432, obléhání trvalo do února 1433. Habart si myslel, na skálu nikdo nepoleze, že si tedy může obléhání dovolit, nepříteli z výšky i zle zatápěl. Jenže na rozdíl od útočníků mu docházely zásoby.
Bandu lapků pověsili, vůdce utekl
Nakonec se rozhodl pro výpad, hrad zapálil, a věřil, že při zmatku projde přes útočníky a ztratí se v nedohlednu. Jenže jeho banda byla unavená, sice vyběhli před hrad, ale tam je částí pobili, částí jali. Čtyřicítku lapků pověsili.
Habart ale utekl, o pár let později se objevuje jako lapka na opuštěném hradu Hus. Odtud zase přepadával kupecké karavany, až byl vyhlášen zemským škůdcem, výpravu proti němu znovu organizovali páni z Klenové. Hrad 8. září 1441 vypálili a zbytky zbourali. Kde zmizel Habart, se neví.
Na Lopatě prý Habart zakopal poklad, asi toho moc nebylo, nenaloupil si bůhví jaké jmění. Přesto se věří, že tu něco v zemi je. Ruina leží nedaleko zámku Kozel, je sem pěkná vycházka, zvláště v houbovém čase.
Zahradníkem na Kozlu
Na Lopatě archeologicky působil zahradník hraběte Arnošta Františka Valdštejna z nedalekého Kozlu František Xaver Franc (1838-1910). Z pověření vrchnosti kopal na Lopatě, objevil zbytky nádherného gotického portálu. Nejvzácnějším nálezem byl keramický pohár s neobvyklými reliéfními obličeji.
Franc zkoumal i mohylová pohřebiště a zaniklé obce nedaleko hradu, vede tudy naučná stezka, která začíná na Kozlu. Franc byl nejen skvělým zahradníkem, ale i včelařem a hudebníkem, jeho vášní ale byla archeologie.
Nejlepší přístup je od Kozlu, nebo z Kornatic na silnici č. 183 z Rokycan do Přeštic.