Nádherné prostory velkého sálu zámku v Holešově už staletí slouží slavnostním událostem

Už za éry hraběte Františka Antonína Rottala a jeho uměnímilovné manželky Cecilie Marie z Trautmannsdorfu panoval na holešovském zámku čilý hudební a divadelní ruch. Tehdy bylo ve velkém sále severního křídla zámku zřízeno zámecké divadlo.

Přes obě patra jdoucí sál je vyzdobený mohutnými postavami mužských polofigur atlantů, jejichž tváře se zdají být individualizovány. Ukončení výzdoby tvoří masivní římsové hlavice, takže celek sálu tvořil vhodnou dekoraci k italským operám i činohrám, které se tam provozovaly.

Koncem července 1739 dlel v Holešově hudbymilovný majitel jaroměřického panství hrabě Adam Qustenberg, jemuž se holešovské zámecké divadlo stalo vzorem pro zřízení zámeckého divadlo v Jaroměřicích. Mezi oběma zámky pak existovaly i čilé hudební styky, zejména mezi jejich kapelníky, holešovským Ignátem Holzbauerem a jaroměřickým Františkem Míčou. S holešovskou zámeckou kapelou a jejím kapelníkem se pravděpodobně stýkal i holešovský rodák F. X. Richter (1709 - 1789), proslavený pak v tzv. manheimské škole.

Úmrtím Františka Antonína Rottala roku 1762 končí v Holešově éra rottalovské slávy. Jím vymřel rod Rottalů po meči, majetek byl rozdělen mezi dvě dcery a děti zemřelé dcery Maxmiliany, jejímž manželem byl František hrabě Nadassdy.

V roce 1770 pak převzala panství dcera Maxmiliany Barbora, provdaná za Ludvíka hraběte Erdödyho. Jejími dědici se stali roku 1810 její synové Karel a František, který svůj díl postoupil Karlovým dětem Barboře a Kajetánovi roku 1814. Panství zdědila Karlova dcera Barbora provdaná za hraběte Eugena Wrbnu. Zemřela roku 1858 a panství přešlo na její syny Dominika, Rudolfa Eugena a Eugena. Rudolf Eugen přežil oba bratry, sám zůstal neženatý.

Povoláním Rudolfa Eugena (1846 - 1883) byl úřad vrchního císařského komořího a intendanta vídeňské dvorní opery. Obnovil v holešovském zámku dřívější hudební a divadelní tradici z doby rottalovské, v jeho divadelním sále hostoval často vídeňský operní nebo činoherní soubor. Poněvadž neměl dědice, odkázal své panství synovci Rudolfu Kristianovi (1883 - 1925) z větve uherských říšských hrabat z Wrbnů.

Rudolf Kristián byl velkým ctitelem houslové hry a komorní hudby, byl žákem Benewitzoým a Willy Burmeistera, sám znamenitý houslista a také vlastník sbírky vzácných hudebních nástrojů. V holešovském zámku tehdy hostovali přední čeští housloví virtuosové, například také Jaroslav Kocian (1883 – 1950).

Za éry, když zámek obývala rodina posledního hraběte Ludvíka Ferdinanda Rudolfa Wrbny (1892 - 1936), sloužil velký sál jako zimní zahrada. Kultura se v něm začala provozovat až po roce 1948, kdy byl zámek znárodněn. Tehdy se stal holešovským kulturním centrem a až do roku 1990 se v něm konaly veškeré kulturní produkce. Potom byl vrácen v restituci neteři poslední majitelky Barbory Wrbnové, ale ta po letech zámek odprodala městu.

Dnes je holešovský zámek z větší míry zrekonstruován a jeho nádherné interiéry včetně velkého sálu využívá Městské kulturní středisko. Před několika dny zde proběhl i Taneční ples, který byl ukončením tanečních kurzů pořádaných ve spolupráci MKS Holešov a Taneční školou A + A Mědílkovi Zlín.