Hlavní obsah

Na zámku v Hořovicích připravoval prezident likvidaci ruského disidenta

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Filmová fikce právě skončeného televizního seriálu Atentát přeměnila zámek v Hořovicích na vládní sídlo v Lánech. Po vzoru amerických filmů jsme se také dočkali prezidenta padoucha, tentokrát v područí Moskvy. Pravdou je, že seriál byl akční, děj odsýpal, herecké výkony na úrovni, divák se nenudil.

Foto: npú praha

Hořovice si v seriálu Atentát zahrály prezidentské Lány

Článek

Zvláště když mu bylo naservírováno, v jaké spiklenecké zemi žije, takže "není kouře bez ohně " se mezi diváky rozjelo na plné pecky. V seriálu plném stříleček, honiček, odposlechů a akcí tajné služby měl být významný ruský disident zlikvidován při recepci na zámku ozářeným kaviárem. I na prezidenta se střílelo, promoskevské intriky mu nevyšly, musel podat demisi.

Objekt s rozlehlým parkem má v gesci Národní památkový úřad. Stará se o něj pečlivě, neustále probíhají rekonstrukce poničených prostor i budov. Sluneční bránu s nádvořím jsme mohli v seriálu vidět, zrovna jako mobiliář a nádherné fresky.

Prezident Kraus

„Vzpomínám si na profesionalitu filmového štábu, na dlouhé směny, kdy byl Jan Kraus mnoho hodin bez mrknutí oka k dispozici a například na naprostou profesionalitu nejen starších herců, například Jana Přeučila, ale i mladších, třeba Hany Vagnerové, která na zámku již několikrát fotografovala do módních časopisů, většinou v zimě a mrazu. Na zámku jsou filmaři poměrně často a několikrát již zámek představoval prezidentské sídlo v Lánech, třeba v Českém století režiséra Roberta Sedláčka,” informoval kastelán Libor Knížek

Nejdřív tu  zde stávala tvrz, hrad se vzpomíná počátkem 15. století. Vystřídala se tu řada majitelů, za zmínku stojí Martinicové, kteří panství získali jako pobělohorský konfiskát.

Koncem 17. století se v Hořovicích objevují moravští páni z Vrbna a Bruntálu. Vtiskli zámku nynější podobu, staré sídlo nevyhovovalo. Na panství zůstali do poloviny19. století. Poslední Vrbenský, Dominik, prodal panství hesenskému kurfiřtovi Friedrichu Wilhelmovi, knížeti z Hanau. Poslední majitel panství byl hrabě, rakouský státní příslušník, Jindřich ze Schaumburgu s rodinou.

Jako lupiči

Stejně byli po válce na základě Benešových dekretů vystěhováni. Od 6. května 1945 byla v části zámku nemocnice. Záhy ji na příkaz Rudé armády, která si počínala jako na okupovaném území, vystěhována.

Většina věcí byla ukradena jako válečná kořist, zbytek zničen. Poté do zámku umístili poštovní úřad, zbytek mobiliáře a zařízení učitelského ústavu.

Kvůli řadě akcí mají stále vysokou návštěvnost

Vystřídala se tu řada institucí, roku 1951 tu vzniká malá prohlídková expozice, otevřená do roku 1974, kdy museli zámek pro havarijní stav zavřít. Znovu se otevřelo v roce 1985, od té doby se stav neustále zlepšuje.

Zámek hostí řadu akcí, v roce 1993 byly instalovány tzv. Slavíkův sál (dnes Hlavní sál) a Červený salón, poté Dámský salónek a v roce 1995 byly zpřístupněny jídelna a knihovna. Roku 2000 expozice rozšířili o lovecký a zlatý salónek a předposlední úpravou byla v sezóně 2002 reinstalace salónků věnovaných pánům z Vrbna.

V roce 2005 došlo k reinstalaci Dámského salónku, dnes Zeleného, Zpřístupnilo se točité schodiště spojující první patro s přízemím, kde jsou instalovány pokoje služebnictva.

Reklama

Výběr článků

Načítám