Hlavní obsah
Na Blaníku asi svatováclavské vojsko všechno prospalo Foto: Vratislav Konečný

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, ale také vyjíždějí na cvičení blaničtí rytíři

Ukryté poklady byly jedním z nejrozšířenějších témat v pověstech dob minulých. Dnešní poklady se přesunují virtuálně mezi bankami a mizí povětšinou v ráji. Daňovém. Pokladem mohlo být zlato, drahé kamení, mince, ale také třeba dobré víno, jako se to ukázalo nedávno na hradozámku v Bečově.

Na Blaníku asi svatováclavské vojsko všechno prospalo Foto: Vratislav Konečný
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, ale také vyjíždějí na cvičení blaničtí rytíři

Pokladové úkryty se otevíraly na Květnou neděli a Velký pátek, pokladohledači byli nastraženi již týdny dopředu. Málokdy něco našli, ani v dnešní době se nepodařilo vypátrat například údajný štěchovický poklad, jantarovou komnatu a tisíce nakradených předmětů uloupených za války.

Velký pátek se také slaví jako Den Země, něco na to asi bude.

Lidová tvořivost ale k otevírání hor a sklepení hradů a zámků také přiřadila výjezdy našich skrytých armádních rezerv v podobě jízdního vojska patrona země českého svatého Václava.

Nejznámějším působištěm je hora Blaník, kde je umístěna blíže nespecifikovaná jízdní družina.

Konec spánku, jedeme!

I píše Mistr Alois Jirásek ve Starých pověstech českých: „Blaník, uzamčen, vážně až zachmuřeně shlíží na osamělou, od světa odlehlou krajinu, a jako by trud teskné dumy na něm a všude kol spočíval. Svatováclavské vojsko spí. Ještě není čas, aby vstalo. To bude ve chvíli největšího nebezpečenství, až se na naši vlast sesype tolik nepřátel, že by celé království roznesli na kopytech svých koní… Tu pak strhne se veliká, krvavá bitva v krajině mezi Načeradcem a Blaníkem… V rozhodnou chvíli se Blaník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a svatý Václav jeda na bílém koni je povede na pomoc Čechům.“ (Vydal Odeon v roce 1985)

Řež končí u Prahy, kde je nepřítel rozdrcen a hnán ze země. Další variantou byla jeho porážka na hoře Svidník u Pelhřimova.

Každá armáda pořádá pravidelná cvičení, na Velký pátek prý vyjíždějí na louku pod Blaník i Václavovy oddíly, aby cvičně předvedly nástup, krátký boj a zase návrat na ubikace.

Hory plné vojska

Blaník v tom není sám, podobná pověst se vypravuje o Turovu u Hronova na Náchodsku, nějakou jízdu ukrývá i Bílá hora, vrch Oškobrh u Poděbrad je na tom stejně. Třicítka rytířů spí ve vrchu Špičák u Mostu.

Slováci mají vojsko ukryté v Tatrách, Polákům zase tvoří poslední naději vojáci Boleslava Velikého na Babí hoře, v Německu jsou v podzemí Nibelungové a armádní uskupení Friedricha Barbarossy, Francie je rytířů v podzemí plná. Stejně tak i na Litvě se nemají čeho obávat.

Zlato, zlato a zase zlato

S Velkým pátkem ale nejsou jen spojeny poklady, dějí se vůbec věci kouzelné a nadpřirozené, jen je jaksi nikdo neviděl. Třeba Hasištejn se má v noci zjevovat v původní podobě i se služebnictvem.

Poklady se mají nacházet například na Košťálově, Oltáříku, Potštejně, na vrchu Kudrum, skála pod Českým Šternberkem je plná dukátů. Podobně je na tom zřícenina Madštejna, v Brně je napěchováno podzemí pod Zelným trhem, zvláštní kapitolou jsou poklady církevní. Kláštery se snažily před rabujícími husity ukrýt své bohatství, známý ke poklad z Opatovic nad Labem...

Tele, kachny, kuřata

V řadě pověstí se vyskytují zlatá kuřata, kachňata a jejich vejce. Nad poklady hoří vždy modrý plamínek. Může to být i z plynu unikajícího z potrubí. V tomto případě, než začnete hrabat, rozmyslete si, zda není lepší volat hasiče.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků