Hlavní obsah
Na ilustračním snímku skupina Bráchové - Setkání harmonikářů na Belvederu, rok 2010 Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Na svatou Kateřinu se konaly velké kateřinské taneční zábavy, v ten den platilo "ženské právo"

Na svatou Kateřinu (25. listopadu) se konávaly poslední taneční zábavy před nadcházející dobou adventu, která zakazovala tanec, zpěv a zábavu. Proto se všichni snažili tento poslední večer radovánek náležitě užít a obyčejně tancovačky končívaly až druhý den ráno. Připomeňme si staré zvyky a tradice.

Na ilustračním snímku skupina Bráchové - Setkání harmonikářů na Belvederu, rok 2010 Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Na svatou Kateřinu se konaly velké kateřinské taneční zábavy, v ten den platilo "ženské právo"

Celou kateřinskou zábavu měly na starosti ženy, neboť v tento den platilo tzv. „ženské právo". Ženy si vybíraly tanečníky, platily muzikantům za hudbu a svým partnerům útratu, připravovaly občerstvení a při tancovačce si samy vybíraly tanečníky. Pouze o půlnoci se vyhlašovala pánská volenka. Svobodná děvčata dávala svým tanečníkům malé dárečky, většinou šlo o slavnostní pečivo.

V den svátku sv. Kateřiny platil podle lidové víry zákaz práce se vším, co mělo kola. Proto se tento den nemlelo v mlýnech, ani se nepředlo na kolovratech. Dokonce nejezdily ani povozy.

Kdo byla svatá Kateřina 

Kateřina Alexandrijská, jinak také svatá Kateřina (Caterina), panna alexandrijská, se narodila kolem roku 289 n. l. v bohaté rodině v Alexandrii v dnešním Egyptě, který v té době patřil pod Římskou říši. Už od mladí se vyznačovala neobyčejnou vzdělaností, mravními ctnostmi, ale také velkou zvídavostí a výřečností. Veřejně protestovala proti uctívání pohanských bohů a samotného císaře Maxentia vyzvala, aby se vzdal pohanství a obrátil se na křesťanskou víru.

Tehdy ji císař postavil před 50 předních učenců a filozofů, kteří se ji snažili křesťanství, tedy víru jen v jednoho boha rozmluvit. Ačkoliv jí bylo pouhých 18 let, dokázala všechny jejich důvody vyvrátit a obrátila je na křesťanskou víru. Za to je nechal císař všechny zaživa upálit. Poté se snažil Kateřinu požádat o ruku, ale Kateřina ho odmítla se slovy, že se již zaslíbila Kristu. Toto prohlášení mělo za důsledek její nekonečné mučení a věznění, během kterého ji prý krmila holubice.

Když Kateřina odmítla obětovat pohanským modlám, bylo sestrojeno speciálně vyrobené kolo, opatřené ostrými hroty po obvodu, které ji mělo zaživa roztrhat. Než mučení začalo, provazy se zázrakem přetrhly a stroj se rozpadl. Rozzuřený císař nechal Kateřinu roku 307 setnout mečem.

Ostatky mučednice přenesli podle legendy andělé na horu Sinaj v Palestině. Ve skutečnosti je odnesli basiliánští mniši (lidmi přezdívaní andělé) do kláštera sv. Kateřiny, poleženého vysoko v horách poblíž Sinaje, kde je poutníci navštěvují dodnes.

Díky kolu, na kterém byla Kateřina mučena, se stala patronkou mlynářů. Podle legendy přesvědčila 50 pohanských filozofů o správnosti víry a obrátila je na křesťanství. Proto se svatá Kateřina také stala patronkou učenců, studentů, univerzit a knihoven. Na pařížské Sorbonně je  patronkou filozofie.

Pranostiky našich babiček napoví

Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.

Svatá Kateřina přichází bíle oděna.

Zelí naložené na Kateřinu platí za nejlepší.

Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej (30. 11.).

Svatá Kateřina peklo zamyká a nebe odmyká.

Svatá Kateřina zavřela muzikanty do chléva a pověsila housle do komína.

Kateřina zakáže, Ondřej potvrdí.

Svatá Kateřina zakazuje se smíchem, svatý Ondřej pod hříchem.

Řekla Káča Barce (4. 12.), nechme toho tance.

(Zdroj: Knižní archiv České tradice, Velký pranostikon – Zdeněk Vašků)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků