Na místo popravy kutnohorských havířů stačí jen přejít most

Na paměť nespravedlivé popravy byl v roce 1516 postaven zásluhou pražského měšťana Ondřeje Prachovce dřevěný Havířský kostelík, byl ale v roce 1634 zpustošen Sasy.

Na jeho místě byl z prostředků poděbradských a kutnohorských měšťanů postaven zděný kostelík Nanebevzetí Panny Marie. Jeho současný zdobený kamenný portál na čelní stěně je dílem Bohuslava Schnircha z roku 1896.

V sousedství stojí ještě zvonice s bedněným patrem.

Podle pověsti na místě popravy kutnohorských havířů vytryskl v roce 1624 pramen, ze kterého celý měsíc vytékala krev. O tomto prameni se zmiňuje i J. A. Komenský. Voda ze studánky, která tu byla zřízena, pomáhala při bolestech očí, chudokrevnosti a ženských nemocech. Později tu byly založeny železité lázně s několika dřevěnými kabinami.

Rybníček Jordán na poděbradském Zámostí je zmiňován už v 16. století. Nedaleko něj bylo městské popraviště a k výkonu městského práva sloužil i rybníček. Stálo u něj veliké vahadlo, na jehož konci visela nad hladinou klec, do níž zavírali nepoctivé pekaře a k obveselení podvedených spotřebitelů je ponořovali do vody. To aby je přešla chuť na šizení „božího dárku“.

Nedaleko Jordánu stojí mariánský sloup. Děkovný se mu říká. Na hranolovém podstavci je vysoký válcový dřík, na jehož hlavici stojí socha Panny Marie Svatohorské.

Jeho osud byl nadmíru pohnutý. Postavit ho tu nechal hejtman poděbradského panství Ignát Opelt z Whertenfeldu jako dík za ochranu města před drancováním pruským vojskem po prohrané bitvě o Kolína. Latinský nápis na podstavci v překladu hlásá: „Podivuhodně čti, zde Prušák rozbiv tábor, nám neuškodil a statky neohrozil.”

Vysoký sloup, na malé základně příliš vratký, byl několikrát povalen silným větrem, jindy ho srazily při zimní povodni valící se ledové kry. V roce 1968 do něj vrazil zametací vůz. Už nebyl opraven a vztyčen. Dočkal se až v roce 2013.