Hlavní obsah
Danny po dešti s kapkou u nosu Foto: Vratislav Konečný

Na lavičce v Náchodě sedí litinový Škvorecký

Po dešti měl Danny Smiřický u nosu kapku. Vůbec mu to nevadilo, v Tankovém praporu zažíval horší slotu, rovněž ve Zbabělcích. Možná tu jako Inženýr lidských duší přemýšlí nad Miráklem, jenž ho v Prima sezoně zlitinověl na lavičce uprostřed náchodského náměstí.

Danny po dešti s kapkou u nosu Foto: Vratislav Konečný
Na lavičce v Náchodě sedí litinový Škvorecký

Josef Škvorecký (27. září 1924 Náchod - 3. leden 2012 Toronto, Kanada) byl ve svých literárních postavách Dannym Smiřickým, ve filmovém Tankovém praporu ztvárněný Lukášem Vaculíkem. Literární Kostelec toť Náchod, jak spisovatel připomíná ve svém životopisu. „Narodil jsem se v Náchodě, v menším městě při severovýchodní hranici Čech...”

V nadživotní velikosti sedí na lavičce, s typickými brejličkami, nohou přes nohu a kloboukem ledabyle vedle položeným zády k náchodskému zámku. Místo bylo vybráno pečlivě, to aby se se zámkem vršku kulatého lépe fotil.

Pouze socha a pár tabulek

Město zadalo požadavky na sochu slavného rodáka, vítězný návrh vzešel od sochaře MgA. Josefa Faltuse ze Záryb u Kostelce nad Labem. Následně byla s autorem podepsána smlouva o dílo za nabídkovou cenu 816 750 Kč včetně DPH, jak píší místní noviny.

Jedenáctého května slavnostně dílo odhalili a Danny se může fotit s přisednuvšími... Což je asi tak všechno. U lavičky je sice malá tabulka, že je to JŠ, ale tím jako by vše končilo. K odhalení došlo u příležitosti zahájení 17. ročníku festivalu studentské tvořivosti Náchodská Prima sezóna.

Sochou to začalo, sochou to končí. Zasloužil by si víc, jeden z nejznámějších rodáků, jestli ne vůbec nejvýznačnější. Přinejmenším tabuli s životopisnými daty, názvy stěžejních děl, zmínku o obrovském přínosu nakladatelství Sixty-Eight Publisher v Torontu, které se svou ženou Zdenou Salivarovou založil. V informačním středisku na náměstí, jakož i na radnici, dostanete Průvodce Náchodem Josefa Škvoreckého. Kdo to ale ví?

Na investičním oddělení radnice mi sdělili, že se zadala pouze socha a několik tabulek, které jsou zabudovány v chodnících města, s připomenutími Škvoreckého. V domě, kde žila rodina, je nyní sex shop, proslavená hospoda Port Artur zvenčí připomíná město Most před demolicí.

V ulici na Kamenici je příjemná kavárna Prima sezona, bohužel postrádá spirit Dannyho.

Měl Náchod rád

Měl jsem jako Náchoďák několikrát možnost se Škvoreckým mluvit. Měl to menší město při severovýchodní hranici rád, o seriálu Prima sezona mi říkal, že si ho pouští jako večerníček. O Zbabělcích, stěžejním díle, které ho proslavilo, že ačkoli se uvažovalo o zfilmování, nikdy se toho nedočká, protože pamětníci stále vědí…

Pod Dannyho rukou na lavičce je cosi napsáno, text je nečitelný, prý to mohl být autorův záměr, jak mi řekli na radnici. Takové sdělení nechápu. Škvorecký byl vždy čitelný, byla to jeho slova, jeho čeština, která ho udělala.

Předlohou pro sochu Josefa Škvoreckého, resp. lavičku, byla spisovatelova fotografie v jeho typickém posedu, která byla pořízena asi v 80. letech ve Varšavě a je na ní zachycen spolu s muzikologem, publicistou a překladatelem Lubomírem Dorážkou (místní tisk, muzikolog se jmenoval Dorůžka a byl neméně známý).

Náchod má Dannyho, ale nějak neví, co s ním.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků