Článek
Není to tak dlouho, co jste začal vystupovat jako šansoniér. Co všechno už máte za sebou?
Profesionálně jsem začal zpívat od poloviny minulého roku. Za tu dobu jsem stihl šest samostatných koncertů v různých českých a moravských městech, včetně velkého vánočního koncertu ve vyprodaném kostele své rodné obce v Opatovicích nad Labem, kde mě doprovázel místní pěvecký sbor. Také jsem vydal své první CD, které obsahuje jedenáct písní a skládá se ze světových evergreenů od interpretů jako je Frank Sinatra, Edith Piaf nebo Louis Armstrong... Do bookletu mi zpěvačka Eva Pilarová vepsala věnování s přáním úspěchu do budoucna.
Jaký repertoár obsahuje váš recitál a kdo vás na koncertech doprovází?
Můj repertoár se skládá především z šansonových písní a klasického popu. Hlavním zdrojem jsou písně od Shirley Bassey, Edith Piaf, Judy Garland, Franka Sinatry a dalších. V této době ale více přidáváme písně v češtině a zpívám už i nějaké své vlastní. Vystupuji se svým klavíristou Mgr Art Alexanderem Döme, který mě doprovází, skládá pro mě a na koncertech uvádí i své vlastní skladby pro klavír.
Jaké publikum chodívá na vaše koncerty a jaké jsou reakce?
Mé publikum je různorodé, chodí střední generace a překvapivě mladí lidé, zvláště studenti. Tím, že mě předem příliš neznají a tudíž nevědí, co přesně čekat, reakce jsou opatrné, ale ke konci vždy pozitivní a nadšené. Na koncert, který jsem měl v Litomyšli, mi Pedagogická škola nečekaně přivedla čtyřicet sedmnáctiletých studentek, které bylo zkraje těžší zaujmout, ale postupně zjišťovaly, že i hudba, která je o desítky let starší než ony samy - a pravděpodobně ty písně ani nikdy neslyšely, je dokáže oslovit.
Co vás čeká letos, respektive co všechno byste chtěl stihnout, co se týče vašeho zpívání?
Letos mě čeká v průměru jeden koncert každý měsíc, dokončení natáčení prvního videoklipu k mé stěžejní písni My Way... Také jednám s legendou české hudby Yvettou Simonovou o jejím hostování v mém programu. Také bych rád mezi svůj doprovod přizval více hudebníků a nástrojů a vytvořil menší orchestr.
V Česku byly a jsou spíš šansoniérky, šansoniéři moc ne. Jak vidíte vaši pěveckou budoucnost?
Moje budoucnost záleží na přízni a rozrůstajícím se publiku. Taktéž i na dobrém manažerovi, kterého stále sháním, a samozřejmě na kontaktech lidí, kteří mě mohou někam posunout, bez reklamy to dnes, i s kvalitní hudbou, nejde...
