Článek
V roce 1732 se tu stalo obrovské neštěstí. Při lovu na jeleny zastřelil císař Karel VI. (1685-1740) kníže Adama Františka Schwarzenberga (1680-1732).
Kníže patřil mezi nejvýznamnější šlechtice – vlastnil Hlubokou, Orlík, Český Krumlov, Netolice, Vimperk… Vytvořil impérium podobné dávnému rožmberskému. Barokní kavalír zastával i řadu dvorských funkcí. Schwarzenberg doprovázel císaře Karla VI. s císařovnou Alžbětou Kristinou na cestě z lázní. Pozval je k sobě do Českého Krumlova.
Cestou se ještě panstvo stavilo na oblíbené kratochvíli. Kolem Brandýsa byla vyhlášená obora, oba protagonisté byli vášnivými nimrody.
Byl to kníže, ne jelen
Sem jeli na lov císař s knížetem. Nadháněči před střelce vyhnali pět jelenů. Jeden vyběhl přímo k císaři. Ten namířil, vypálil, netrefil. Mezitím se dostal před císařovu pušku další kus. Karel znovu minul.
Vzápětí se ozval řev plný bolesti. Kulka trefila knížete Schwarzenberga, který stál 60 metrů od císaře. Kule zasáhla ledvinu, potrhala vnitřnosti a uvízla v těle. Rána se ukázala jako smrtelná, byl povolán kněz. Císař chtěl knížete vidět, ten to odmítl. Panovník odjel do Prahy.
Schwarzenberg císaři vinu nedával, tvrdil, že je to vůle boží. Poprosil panovníka, aby se postaral o manželku, syna a poddané. Zároveň se modlil za dlouhý život a vládu Karla VI. Po smrti byl kníže nabalzamován. Podle zvyku vyjmuli srdce a vnitřnosti. Tělo pohřbili 25. června 1732 do Kapucínské hrobky ve Vídni. Srdce uložili u sv. Víta v Českém Krumlově, vnitřnosti v třeboňské hrobce. (Karel zemřel na otravu houbami.)
Císař vzápětí udělil sirotkovi, 10letému Adamovi Josefovi, nejvyšší říšský řád – Zlaté rouno.
Oblíbený u Habsburků
Habsburkové získali brandýské panství jako konfiskát po Krajířích z Krajku. Původní hrad nechali postavit kolem 14. století páni z Michalovic. Habsburkové ho nechali přestavět na renesanční zámek, začalo se v polovině 16. století, skončilo v roce 1608 za Rudolfa II. Objekt byl v letech 1722 až 1729 a 1740 barokně přestavěn. V 80. letech 19. století dostal v duchu romantismu goticko-renesanční podobu. Od roku 1955 je městským majetkem. Obnovuje se zahrada.
Na nádvoří jsou na fasádách nádherná figurální a ornamentální sgrafita. Představují scény z bible a lovecké výjevy. V Brandýse měl za napoleonských válek hlavní stan František I.
Před Bitvou národů u Lipska tu jednal s ruským carem Alexandrem I. a pruským císařem Vilémem III. Od roku 1680 zámek vlastnili toskánští Habsburkové, cestovatel a přírodovědec Ludvík Salvator tu shromáždil rozsáhlé sbírky. Pobýval tu i poslední český král Karel I., nejprve jako důstojník, posléze tu žili s císařovnou Zitou. Prý to byly nejhezčí chvíle jeho života.
Provází se císařskými pokoji, expozicí uniforem, zbroje, knihovnou, obrazárnou.
O Brandýse se uvažovalo jako o prezidentském sídle, vybrali ale reprezentativnější Lány.
