Hlavní obsah
Foto: Copyright by NEW CLASSIC Werbeagentur .

Mysteriózní koulení ohnivých kol v německém Lügde

Po staletí neměnná tradice má silný emotivní náboj, Jako by se čas vrátil, vcucl se skulinou do sebe, vytvořil pomyslný trychtýř a zabublal zpět. Do pohanských dob, kdy se temné síly rvaly se silami světla. Světlo dokázalo v indigové temnotě zvítězit a ovládlo ustrašenou lidskou mysl i přírodu.

Foto: Copyright by NEW CLASSIC Werbeagentur .
Mysteriózní koulení ohnivých kol v německém Lügde

Slavnost se koná na vrchu Osterberg. Letos v neděli 31. března. Obec Lügde leží v Teutoburském lese, (jihozápadně od Hannoveru), ve kterém došlo v roce 9. n. l. k rozhodující bitvě mezi Římany a sjednocenými germánskými kmeny.

Náčelník Cherusků Arminius (Hermann) zcela rozprášil 3 římské legie (XVII., XVIII. a XIX.) vedené Publiem Varem. Důsledkem bitvy bylo postupné stanovení toku Rýna jako hranice mezi Římem a germánským světem. Římané ztratili přes 20 000 vojáků, ženy a děti byli z velké části obětováni bohům, další zotročeni.

Ohnivá čára řítící se tmou

Šest asi 1,7 metrů vysokých ve čtyřech vrstvách sestavených dubových kol naplněných extra dlouhou žitnou slámou doprovází skupina tzv. Dechenveriens, kteří mají slavnost na starost.

Poznáte je podle zelených kombinéz, jejich tradice bdění na rituály se táhne až k roku 1410. Kola se 2 loukoťovými vzpěrami jsou široká asi 26-28 centimetrů kvůli stabilitě. Při koulení ji udržují silná bidla, přečnívající hodně do stran. Mezi loukotě se ve vrstvách vsouvá sláma, hodně to připomíná válcové balíky slámy na našich polích.  

Na kopci se nejprve zapálí velká kupa zbylé slámy. Začátek slavnosti ohlašuje rána z děla. Většinou to bývá v 21 hodin, tma už je značná. Poté se kola v krátkých intervalech spouštějí pomocí dlouhých tyčí z kopce dolů, po dojezdu je odstraňuje skupina hasičů. Vše zakončí velkolepý ohňostroj a pak následuje lidová zábava.

Symbol světla, zahánění tmy

Spouštění ohnivých kol z hor zasahuje do hlubin praprapředků. Zřejmě jde o vítání jara starými nejen germánskými kmeny, dva tisíce let je nejmladší hranice tohoto poznání. Oheň zaháněl tmu, byla spojována se zimou. Ohnivým kruhem, sluncem, jako i okolní kmeny Germáni uctívali příchod jara. Kult ohně byl velmi rozšířený, podobně jako u nás čarodějnice.

Nejstarší dokument o ohnivém kole pochází z kroniky opatství Lorsch. Ohnivé kolo se objevuje v životě svatého Vincence, kdy pohani na jihu Francie umučili tohoto světce, protože jim narušil rituály. Pak se otevřela vrata jejich svatyně a k řece se valilo hořící kolo.

Chtěli ho zneužít nacisté

Ve starověku se kola používala čistě k náboženským účelům. U Germánů a severských národů bylo kolo symbolem štěstí, podobně jako třeba v Indii nebo Tibetu. Kultovní vůz Trundholm měl v kole čtyři paprsky, uctívali ho jako znamení moci, síly, obrození. Paprsky také znamenaly 4 měsíční fáze nebo světové strany. Jiné vysvětlení je vůz slunečního boha, přinášející úrodu, teplo, život.

Ve 30. letech minulého století se ohňového kultu zmocnili nacisté. Říšský vedoucí SS H. Himmler podlehl starogermánské mystice a při pouštění kol plály všude pochodně, duněly bubny, vřeštěly píšťaly, hořely runové znaky. 

Dnes se kult vrátil do normálu jako lidová veselice s tisíci návštěvníky. Je to velká turistická atrakce nejen pro Němce.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků