Hlavní obsah
Výstava v Muzeu Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě Foto: Jan Kaše

Osudy kurýrů a převaděčů při přechodech přes hranice na Šumavě, filmová a literární propaganda, provokační akce Státní bezpečnosti a mnoho dalšího přináší nová výstava.

Výstava v Muzeu Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě Foto: Jan Kaše
Muzeum v Dobré Vodě hostí Krále Šumavy

V Muzeu Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě byla zahájena výstava s názvem Králové Šumavy, která od roku 2012 putuje po české, německé i rakouské straně šumavských hranic.  

Útěky na Západ

Po nástupu komunistického režimu často docházelo k likvidaci i celých sociálních a profesních skupin obyvatelstva. Odhaduje se, že v letech 1948 – 1951 emigrovalo více než 25.000 lidí a v roce 1953 jich bylo dokonce 43.000.

„Řada exulantů aktivně vyvíjela činnost zaměřenou proti komunistickému režimu v Československu. Pracovali v rozhlasových stanicích Hlas Ameriky, BBC či Rádio Svobodná Evropa, vydávali česky psané protikomunistické knihy a časopisy (Skutečnost či později Svědectví) nebo se vydávali přes zelenou hranici jako kurýři,“ uvádí jeden z informačních panelů.

Pohraničník převaděč

Výstava přibližuje životní osudy kurýrů a převaděčů, kteří působili na Šumavě. Někteří byli zadrženi a následně jim byly uděleny tvrdé tresty odnětí svobody.    

Jedním z převaděčů byl Josef Hasil, který po válce dobrovolně nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti. Byl přidělen k pohraničnímu útvaru Zvonková (oblast Trojmezí, kde se stýkaly hranice ČSR, Rakouska a Německa).  

„Už tam začal Hasil převádět přes hranice, někdy převedl naráz až 50 lidí. V říjnu 1948 ho udal zřejmě některý z občanů Nového Údolí, kde hledal pomoc při jedné akci. Byl zatčen a odsouzen na 7 let,“ dočteme se na výstavě.

Trest vykonával v mosteckých uhelných dolech, odkud se mu v roce 1949 podařilo utéct. Začal pracovat pro americkou zpravodajskou službu – na území Československa sbíral informace a převáděl na Západ. Pro svou úspěšnost a nepolapitelnost byl přezdíván jako Král Šumavy.  

Okresní velitel uprchl

Jan Hošek sloužil od roku 1928 u pražské uniformované policie a v době okupace se zapojil do odboje, za což v roce 1947 obdržel Československý válečný kříž. Stal se okresním velitelem Sboru národní bezpečnosti v Tachově, odkud z obav před postihem v lednu 1949 uprchl do Německa.

Stejně jako mnoho dalších začal pracovat pro americkou zpravodajskou službu a v letech 1949 – 1950 podnikl devět přechodů do Československa. V roce 1951 byl zatčen a v exemplárním veřejném procesu s dalšími agenty – chodci byl odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán ani ne tři týdny po procesu (6.2.1952).

Tajný rozkaz, provokace, utajená věznice

Část výstavy je věnována i samotným represivním složkám. Nechybí například informace k akci s názvem Kámen, k brutálním vyšetřovacím metodám a represím, které zasáhly rodiny převaděčů.

Zmiňován je i tajný rozkaz ministra národní obrany č. 90/1952 nařizující Pohraniční stráži do 24 hodin eskortovat všechny osoby, které ilegálně překročily hranice z Rakouska, Západního Německa a NDR, do utajené věznice Státní bezpečnosti v Praze.   

Výstava potrvá do 31. října.  

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků