Článek
Organizátoři akce v čele s Jiřím Převrátilem se hlavně zpočátku potýkali s nástrahami nepříznivého počasí. Nejprve úmorné vedro bylo posléze v pozdějším odpoledni vystřídáno bouřkou. Přesto přišlo pečlivě připravený program, který byl situován především do přilehlé zahrady, zhlédnout několik stovek návštěvníků.
Program byl rozdělen do dvou hlavních částí. V té odpolední, trvající od dvanácti do osmnácti hodin, měli diváci možnost absolvovat prohlídky muzea, které byly doplněny o zasvěcený výklad četníků v dobových uniformách. Na zahradě v tu dobu probíhalo několik soutěží pro děti (např. střelba ze vzduchovky, hod granátem na cíl apod.). Příchozí si zde mohli také prohlédnout ležení britské armády a výstavu zbraní a výstroje z druhé světové války. Hlavní atrakcí však asi pro všechny byla jízda historickými vojenskými vozidly Military Car Clubu Sokolov. Ta byla neustále v obležení jízdy chtivých zájemců a záhy po návratu z jedné vyjížďky se vydávala na další zcela zaplněna nadšenými a rozesmátými dětmi.
Organizátoři muzejní noci v zahradě připravili i příjemné posezení, které si znavení milovníci historie mohli dosytosti užít a to včetně lákavého občerstvení, které zde bylo také k dispozici.
Večerní část programu začínala v devatenáct hodin a pokračovala až do půl jedenácté. V rámci několika zinscenovaných ukázek se diváci přenesli o desítky let proti proudu času, aby se potkali kupříkladu s ozbrojenými pytláky, kteří se dostali do potyčky s prvorepublikovými četníky, britskými Commandos při únosu důstojníka SS či příslušníky SNB při zásahu proti „protisocialistickým živlům”.
Letošní ukázky vtipně okořenily dvě novinky v podobě povelů "stronzo" a "matrix". Po zaznění toho prvního všichni aktéři na scéně zcela ustrnuli a průvodce Jirka Převrátil přítomným zapojené postavy detailně představil. Po zaznění slůvka "matrix" se dění na scéně (až na svištící kulky) mnohonásobně zpomalilo, a tak si diváci mohli všechny pohyby a vlastně celou probíhající akční podívanou řádně vychutnat.
Organizátorský tým tímto svým počinem dokázal, že historie nemusí být jen nudná a nezáživná a že existují prostředky a možnosti, jak ji prezentovat odlehčeně s nadhledem a přitažlivě. Účast na podobné akci může být první krok k tomu, aby se k ní přilákali další zájemci, kteří se jí budou zabývat třeba i hlouběji a na poněkud serióznější úrovni. Lidé leckdy mají krátkou paměť a opakují chyby z minulosti a já jsem rád, že v Habartově máme instituci, která tuto paměť pomáhá oživovat a za to všem aktérům 6. muzejní noci v Habartově patří velký dík. Snad jim sedmička, která je čeká příští rok, přinese i větší štěstí na počasí a vyšší ještě návštěvnost.
