Článek
Silné a již delší dobu trvající mrazy postupně přemáhají všechny vodní toky a vytváří na nich překrásné obrazce. Při bližším pohledu pak zjistíme, že na mnoha místech vznikly i mohutné kry.
Viditelný proud Otavy se zmenšil pouze na pár metrů a v ledovém sevření se s velkou námahou proplétá k Sušici. Na Vydře vše ještě dokreslil sníh, který se usadil na kameny a vytvořil tak více než dvacet centimetrů vysoké čepice.
Naštěstí má Šumava stále ještě hodně daleko k situaci, jak ji popsal Karel Klostermann v jedné ze svých knih: „Zdálo se, že sněžit nikdy nepřestane. Sníh padal pořád; vytrvale a tiše se snášel ve velikých vločkách… Osady doslova zapadly sněhem. Bylo ho tolik, že si lidé museli prokopávat a prohazovat tunely ke studnám a stájím. Všechny cesty zmizely pod mohutným bílým příkrovem.“ (Črty ze Šumavy).
Vyznavači zimních sportů si přesto přijdou na své. Sjezdovky jsou plné lyžařů a běžkaři, kterých se v bílých stopách pohybovaly stovky, ne-li tisíce, si vychutnávají skvělé podmínky.
K příjemné atmosféře bezesporu přispívá i jasná obloha a osvěžující sluneční paprsky, které dopadají na zasněžené louky a utváří z nich třpytící se poklad.
Čeňkova Pila
Šumavská zimní atmosféra
Otava promrzá do hloubky
Silnice mezi Rejštejnem a Čeňkovou Pilou