Článek
Alpes de Hautes-Provence je součástí jihovýchodní oblasti Francie, vedené jako správní celek Provence-Alpes-Côte d'Azur, táhnoucímu se od řeky Rhôny po hranici s Itálií, a kam, jak z názvu patrno, spadá i oblíbené Azurové pobřeží u Středozemního moře.
Město Forcalquier bylo významné již za dob Říma, kdy tudy díky strategické poloze na rozhraní mezi pohořími Luberon a Montagne de Lure a řekami Durance a Calavon procházela obchodní cesta mezi Itálií a Španělskem.
Vrcholné období pak zažilo v počátcích středověku, kdy se zde v 11. století usadil rod hrabat Forcalquier, jedna z větví dynastie provensálských šlechticů, který posílil svoji moc v dobách třenic mezi toulouskými hrabaty a provensálskými princi z Barcelonského rodu. Nejvýraznější postavou z období panování rodu byl princ Raymond-Béranger V., jehož čtyři dcery se provdaly za evropské krále - proto má Forcalquier pohádkový přídomek Město čtyř královen.
Najdete zde typicky provensálské prvky, jako úzké uličky, dřevěné žaluzie a okenice, kamenné portály nad vchody i osvěžující fontány. I okolí je obklopeno vinicemi, levandulovými lány a olivovými háji. V centru se tyčí na náměstí Place du Bourguet nepřehlédnutelná katedrála Notre-Dame-duMarché nebo též du-Bourgouet z 12. století, na náměstí Place Saint-Michel pak století 16. reprezentuje umělecké dovednosti plná kašna, sochu Johanky z Arku najdete na Place Jeanne d'Arc, klášter františkánů Les Cordeliers pochází ze 13. století.
Na vrchu městem stojí atypická osmihranná kaple v neobyzantském stylu, do 17. století zde stávala citadela, aby ji zničenou nahradil v roce 1875 kostel Notre-Dame-de-Provence. Kuriozitou je zvonkohra z roku 1925, na které je vidět postavu živého zvoníka, kterak zvony rozeznívá, a to v neděli půl hodiny před obědem. Vrch Citadela díky zdroji vody dal vlastně i městu jméno - Font Calquier značí skalní fontánu.
Stejně tak z provensálského jazyka pochází pojmenování kamenných útvarů Mourres, tedy hlava, maska či tvář. A nejen hlavy připomínají tyto geologické útvary pocházející z doby Oligocénu, tedy nějakých „pouhých“ 25 miliónů let proti proudu času. Jsou zde i četné oblouky, mosty a hlavně mnohým houby připomínající sochy, vytesané nikoli lidskou rukou, ale erozí.
K Les Mourres zavede silnice D12 vedoucí na Fontienne, a to po necelých třech kilometrech od centra Forcalquier. Již odbočka kousek za katedrálou doleva do ulice Lavander má díky jejímu pojmenování své jedinečné a typicky provensálské kouzlo. Po obou stranách malého parkoviště se rozprostírá krajina jako vystřižená z fantastického filmu nebo obalů alb dvorního výtvarníka kapely Yes Rogera Deana.
VIDEO: Les Mourres
Toto místo přibližuje informační cedule v jazyce francouzském a anglickém, ale i mluvy oné prostý návštěvník se snadno zorientuje v mapce s vyznačením útvarů v lokalitě. Nepotkáte zde mnoho turistů, občas narazíte na koňmo se ubírající skupinku, a tak procházku po této unikátní geologické památce, bývalém mořském dnu rozhodně neruší nadměrný ruch a hemžení, obvyklé v „profláknutých“ místech.
Ať tedy milujete historii, či divokou, až bizarní přírodu, Forcalquier a okolí při cestách po Provence byste neměli vynechat.
