Článek
Autoři výstavy Jan Kocisek z vydavatelství ADEVA a Zdeněk Drahoš z MZM si dali za úkol zdokumentovat vývoj knihy a její ilustrace v různých kulturách čtyř kontinentů za období více než tři tisíce let.
Nejstarším vystaveným dílem je Papyrus Ani z Knihy mrtvých přibližně z poloviny třináctého století před naším letopočtem. Originál je uložen v Britském muzeu v Londýně a byl napsán pro vysokého úředníka Aniho.
Podle Zdeňka Drahoše se tento typ zápisu začal uplatňovat v šestnáctém století před naším letopočtem. V té době si lidé začali zapisovat texty, které se dosud tradovaly pouze ústně. Psány byly na papyrus a svitky s textem byly vkládány mrtvým do hrobů, aby si je vzali na cestu podsvětím. Kniha mrtvých sestává ze sedmatřiceti segmentů a obsahuje rady zemřelému, které mu měly pomoci k probuzení a ochránit ho před nástrahami ve světě egyptských bohů.
K dalším zajímavým exponátům patří například Jozuův svitek z Vatikánské apoštolské knihovny, nejvýznamnější farmakologické dílo antiky Neapolský kodex, Lekcionář z Petrohradu z desátého století nebo poprvé vystavovaný Život svatého Václava z roku 1585.
Protože se originály nejvzácnějších knih nevystavují a zůstávají uloženy ve speciálních trezorech, připravuje rakouské vydavatelství ADEVA z Grazu dokonalá a přísně limitovaná faksimile.
Činí tak již pětašedesát let, je nejstarším a největším zhotovitelem těchto edic a určuje světový standard. Z jeho prací byly pro výstavu vybrány egyptské papyry, předkoloniální mexické kodexy, rukopisy z Mogulské říše v Indii, díla arabské kaligrafie, byzantské purpurové kodexy a svitky, židovské rukopisy a ručně psaná svědectví našeho západního kulturního dědictví.
Výstava se nachází v Mramorových sálech MZM, Muzejní 1 (vchod z Biskupského dvora) a potrvá do 7. června.
