Monumentální chotkovská Kačina představuje luxusní šlechtické sídlo i zázemí služebnictva

Téměř 230 metrů dlouhá stavba. Nízká, ve své bělosti strohá, členěná sloupovým zámeckých křídel a zdůrazněná šesticí sloupových monumentů ve vchodové partii.

Dvoupatrová budova skrývá poklady jak šlechtického sídla v nadzemí, tak i rozsáhlé podzemí. To sloužilo služebnictvu a je velmi zajímavé. Šlechtický život vidíme v mnoha obměnách na řadě jiných zámků.

Ale jaké bylo zázemí, to už je méně obvyklé, velká kuchyně, nádherně restaurované stáje, prádelna, žehlírna, ale i truhlárna, pokoje služebnictva… Provoz zámku byl velmi ekonomický. Chotkové měli málo služebnictva, muselo umět i hrát na hudební nástroje a zpívat, na muziku si velmi vzdělané panstvo potrpělo.

Když se Chotkové na Kutnohorsku usazovali, byla tu řada rybníků. Odtud vzešel údajně i název zámku. Ač se to nezdá, stojí na vyvýšenině. Nedaleko byla obora s rybníkem, kde žilo mnoho kachen. Takže Kačina vyplynula z okolní přírody.

Nyní je trávník před zámkem jako mlat. Stromy v rozsáhlém parku, kde je i naučná stezka, mají svěšené listy. V zámku je ale příjemný chládek, prohlídka osvěží, je na co se dívat.

Žízeň zaženete v dobově zařízené zámecké cukrárně a kavárně.

Chotkové patřili mezi nejpřednější české rody, psali se Chotkové z Chockova. Začínali jako vladykové, ve znaku měli polovinu kola zvanou korbel. Později se psali z Chotkova a Vojína, to umisťovali korbel do spodní části erbu. Horní polovina byla dělena stříbrně a červeně. Od roku 1745 byli povýšeni mezi hrabata, do znaku přišly ve dvojici medvěd a říšský orel.

Až do 17. století ale nebyli povětšinou Chotkové moc majetní, většina sloužila ve vojsku. Při stavovském povstání se přiklonili k rebelům, poté přišli téměř o vše. V roce 1698 Antonín Chotek vyženil slušný majetek, poté nastal vzestup. Jan Rudolf byl ministrem, ale také mecenášem věd a umění.

Proslulost získal nejvyšší představitel české zemské správy Karel Chotek. Císař ho odměnil Řádem zlatého rouna, zasloužil se zejména o Prahu, řešil její modernizaci, úpravy komunikací... Předvídal i rozvoj pražského průmyslu.

Na Kutnohorsko přišli Chotkové v roce 1764, Jan Karel se zabydlel v Nových Dvorech.

Synovec Jan Rudolf si nechal vystavět sídlo na zelené louce. Původní návrh se Chotkovi zdál příliš výstřední a velikášský, i když geniální. A také drahý. Přesto od roku 1802 začalo vznikat sídlo, které bylo v empírovém slohu, ten přišel do Evropy s Napoleonem. Do rozestavěného zámku se z Nových Dvorů Jan Rudolf stěhoval v roce 1822. Bylo zamýšleno jako letní sídlo. V zimě jezdili Chotkové do Vídně a Benátek.

Jedno křídlo zámku zakončuje nedokončení kaple, druhé nádherná knihovna se 40 tisíci svazky. Roku 1911 kačinská větev Chotků vymřela po meči, zámek přešel do rukou Quida Thun Hohenstein. Ten majetek rozfofroval. Před věřiteli utekl do ciziny. Za války zde bylo sídlo Hitlerjugend. Po válce se do objektu nastěhovalo zemědělské muzeum.

Další informace: www.kacina.cz