Článek
Mikuláš jako patron námořníků rád opouští suchou zemi a pohybuje se na vlnách vodních plání. Proto rád přijímá pozvání pracovníků Krytého plaveckého bazénu v Ústí nad Orlicí, kde pak společně s dětmi, kterých byl v minulosti také ochráncem, tráví sváteční mikulášské odpoledne.
V neděli přicestoval s andělem a celkem se lstí se k nim vnutil i čert. Ten si navíc hned pořídil svoji družinu, když šest plavčic plavecké školy obsadil jako svoje asistentky. Tak bylo vytvořeno síto, kterým žádný neposlucha nemohl projít.
To se sice nelíbilo Mikuláši, který se chtěl s dětmi hlavně bavit a dávat jim dárečky. Nakonec ustoupil všeobecnému přání vyhlášení sportovních disciplín a tak se začaly plnit úkoly, ovšem v čertovském podání.
Do pekelných hlubin se musely děti vydat i s rodiči, takže pro neplavce bylo připravené otevření pekla, navíc přeběhnout záludný čertovský most z pontonů a zvládnout čertovskou jízdu na tobogánu. Jedné asistence se zželela vysoká obtížnost daných úkolů a naházela do vody andělská zvířátka, která po vylovení mohla dětem pomoci.
To se však znelíbilo čertovi a tak skrytě z dálky pozoroval, jak děti v podobě míčků přikládají do kotle. I když platí, že s čerty nejsou žerty, děti se tentokrát nedaly. Stále častěji se ozývalo: „My se čerta nebojíme, bude-li nás zlobit, tak ho utopíme!”
Jako důkaz svého úmyslu vystavily ceduli s nápisem Plavecká škola Chobotnice Ústí nad Orlicí - výuka plavání a tradice. To čerta vyděsilo natolik, že raději od vodní hladiny zmizel.
Objevil se až při závěrečném loučení a zase tropil hlouposti. S pytlem, do kterého si pořídil jakousi atrapu nohy, předváděl, že přece jenom nějakého neposedu chytil. Tak dlouho všechny otravoval, až ho Mikuláš přetáhl svojí berlou.
Tím skončila veškerá zlá moc pekelná a všichni se těšili z vydařeného odpoledne. Zhruba šedesát dětí pak pyšně odcházelo s dárkovými balíčky. Mikuláš byl poté vřele pozván v příštím roce na další oslavu jeho svátku.
