Hlavní obsah
Výstava byla zahájena happeningem Hon Foto: Ing. Tomáš Srnský

Mendelova univerzita v Brně pořádala výstavu Lubo Kristka na zámku Křtiny

Mendelova univerzita v Brně pořádala od 1. do 9. října na Zámku Křtiny retrospektivní výstavu mezinárodně uznávaného sochaře, malíře a performera Lubo Kristka.

Výstava byla zahájena happeningem Hon Foto: Ing. Tomáš Srnský
Mendelova univerzita v Brně pořádala výstavu Lubo Kristka na zámku Křtiny

Výstava na Zámku Křtiny, konaná pod záštitou rektora Mendelovy univerzity v Brně, přinesla, výběr z tvorby Lubo Kristka, tedy sochy, obrazy i asambláže. Výběr představil jak Mistrova raná díla, která jsou známa především v zahraničí, například dřevoplastiku Duše z roku 1973, tak i díla nedávno dokončená, která již sice většinou byla publikována, ale doposud nebyla vystavena, jako například olejomalbu Krajina smyslů s podepřenými mraky, vytvořenou v roce 2013.

Kristkova kreativita vyrůstá ze dřeva, které bylo oblíbeným materiálem pro jeho prvotní tvůrčí periodu. Láska ke dřevu mu však zůstala a návštěvníci výstavy tak mohli zhlédnout kupříkladu jeho dřevěnou skulpturu prokládanou ryzím stříbrem Kosmos, aureola a monstrance světla (2011).

Kristkovo směřování ovlivnil osobní kontakt se dvěma velikány výtvarného umění – Salvadorem Dalím a Arno Lehmannem. V jeho surreálních krajinách se často zjevuje jeden z jeho symbolů, holý strom se dvěma jablky. V asamblážích i v obrazech můžeme nalézt inspiraci dalším jeho symbolem, pianem (ostatně i na špičce Kristkova malířského ateliéru v Podhradí nad Dyjí balancuje piano, jímž prorůstá růže).

Historička umění PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D. z Univerzity Karlovy o tvorbě Lubo Kristka uvedla: „Kristek ve snových a fantazijních motivech staví tvůrčí aspekt freudovského světa nevědomí a konkrétní iracionality do přímé opozice vůči světu jednostranně racionálnímu, navyklému a konvenčnímu. (…) Kristek naplňuje i základní princip surrealismu – princip samovolného vzniku tvaru z chaosu, v němž naslouchá podnětům spojujícím člověka s přírodou. Kristek otevírá brány mentálním i přírodním hlubinným zdrojům.“ (Kristkova podyjská glyptotéka, Brno 2013, str. 26 – 27).

Zajímavým úhlem pohledu bylo také propojení výtvarné a happeningové tvorby umělce. Mnohé z jeho obrazů jsou totiž inspirovány happeningy a v happeninzích se zase objevují jeho sochy či obrazy.

Výstava byla zahájena 30. září ve 20.30 hodin pro Kristka typicky – jeho nočním happeningem, tentokrát nazvaným Hon. Zhruba sedmdesát účinkujících předvedlo strhující surrealistickou podívanou, v níž nescházely obří snové bytosti na chůdách, baletní pasáže v podání sólistů Národního divadla Brno, živě hraná část Mozartova Requiem ve vynikajícím provedení špičkových hudebníků (v obsazení violoncello, příčná flétna, kontrabas, barytonsaxofon a tuba) se sólovým pěveckým partem operní sopranistky Karolíny Žmolíkové a ani prolog trubačů ŠLP Křtiny a Mendelovy univerzity v Brně.

V dynamickém ději Kristek nastavil trefné zrcadlo současné společnosti, současně se v něm však objevily i vize nadčasových a nezničitelných hodnot. Jak Kristek sám říká: Potratí-li lidstvo fantazii, vyhynem. Na tři sta diváků poté zhlédlo retrospektivní výstavu, celkově ji navštívilo během jejího trvání několik stovek návštěvníků.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků