Článek
V asi nejhezčí německé spolkové zemi to vypadá na naprostou pohodu, je to dovolenkový ráj, na své si tu přijdou i kolaři.
Rujána je známá, od sjednocení německých států se tu ale mnohé změnilo, z bývalé rekreační zóny socialismu je nyní moderní destinací zachovávající tradice, se spoustou renovovaných hotelů a penzionů, ale najdete tu i solidně vybavené kempy. Hlavně je všude čisto, příjemní lidé, žádné kyselé obličeje jak po špatně naložených sledích.
Na území Meklenburska-Předního Pomořanska jsou tři národní parky. Na severu na Rujáně, v centru kolem jezera Muritz a další v oblasti, kde hnízdí jeřábi.
Jeřábí tahy
Je to krása, pozorovat hejna dlouhonohých a dlouhokrkých ptáků, jak přilétají při západu slunce, v okamžiku, když letí přes sluneční kotouč, to vypadá jako prastará asijská symbolika.
Plují pomalu oblohou, v místech, kde nocují, čekají stovky fotografů na přelet, záběry jsou fantastické.
Sedmijezerní Schwerin
Je tu mnoho nádherných historických památek, mezi nejatraktivnější patří Schwerin, hlavní město této spolkové země. Němci mu říkají město sedmi jezer.
Zámek, ve kterém sídlí správní orgány, připomíná Neuschwanstein v Bavorsku. Nádherně zachované město leží uprostřed jezer. Do dnešní podoby ho nechal přestavět meklenburský velkovévoda Friedrich Franz II. v roce 1857. Zámek s pěti křídly, nespočtem věžiček a 653 pokoji je skvělým příkladem historizující architektury v 19. století. Skvostná je rozlehlá barokní zahrada.
Pořádají se tu velkolepé hudební slavnosti.. Město je prošpikováno historickými domy, muzei….
Cihlová gotika severu
Na severu najdeme převážně cihlovou gotiku, města jako Stralsund nebo Rostock, Griefswald byla sice za války hodně poničena, ale jsou perfektně obnovená. To samé se dá říci například o Wismaru, nebo Neusterlitzu, městě pojmenovaném po květině strelícii.
O opevnění Rostocku se postaral vévoda Albrecht z Valdštejna, pyšnící se titulem admirála Baltu. Hansovní města, tedy přístavní a obchodní, měla mimořádný status, jednala jako malá unie ve společném zájmu, v míru i ve válkách.
Císařské koupání
Krásné jsou i přímořské lázně, jmenujme třeba Warnemünde, s do moře vybíhajícími moly zakončenými restauracemi, vzpomínka na belle epoque. Heiligedamm je celý bílý, až aristokraticky chladný.
Bývalé císařské lázně jsou hodně drahou záležitostí, tady se na kraťasy a sandály nehraje, měl jsem neustále dojem, že čekají na příjezd císaře Viléma. Že jsem výstřední milionář, se mi nepodařilo namluvit.
Zakladatelem přímořských lázní a pozdější lázeňské kultury na bílých píscích byl velkovévoda Bedřich František I., který se v roce 1793 vrhl do vln Baltu, ve snaze o uzdravení. Tedy vrhl s doprovodem, zase za chvíli vylezl, ale koupel se mu natolik zalíbila, že ji začal provozovat ve velkém. Ale za návštěvu to tu stojí, stačí jen procházka.
Je tu nádherně, zážitků na několik knížek, ale přesvědčte se sami.
