Hlavní obsah
Kolonáda, místo korza a dějiště koncertů Foto: Vratislav Konečný

Mariánské Lázně bývaly po Svatém Mořici nejdražší v Evropě

Mariánskými Lázněmi, poměrně mladým městem na okraji Slavkovského lesa, byla uchvácena řada osobností. Básníka Goetha ani netřeba zmiňovat, jezdily sem korunované hlavy, smetánka, scházeli se státníci. Vyznání jim knižně složil Miroslav Horníček.

Kolonáda, místo korza a dějiště koncertů Foto: Vratislav Konečný
Mariánské Lázně bývaly po Svatém Mořici nejdražší v Evropě

Vyznání složí asi každý návštěvník, málokdo ohrne nos. Svou polohou, honosnými lázeňskými domy i hotely, velkolepou Kolonádou, vodním zázrakem spojeným se zvukem – Zpívající fontánou – zastiňují Karlovy Vary i Františkovy Lázně.

Zadarmo, jenže

Hodně zanedbané byly v dobách, kdy pokrývkou hlavy byly rádiovky s anténkou na mužích, pestré šátky na drdolech žen. Vytratila se noblesa, ale to zase byla zdarma péče o pacienty, nyní již jen klienty, mohl přijet téměř každý. Jen domy chátraly, ale i dnes se najde pár ošuntělých domů. 

Když voda zpívá

Všechny cesty vedou na Kolonádu, k pramenům, k fontáně. Poslechnout si za výstřiků vody zpěv Bocelliho nebo Chopinovy melodie, k tomu třeba Čajkovského, to je nádhera zvláště při večerním nasvícení.

Nešťastný opat

Zmíněný král básníků J. W. Goethe zde prý dokončil nesmrtelné dílo o duši upsané ďáblu Fausta. I kdyby ne, v lázních asi byla upsána nejedna duše na oltář lásky. Nebo také jen letmá lázeňská dobrodružství.

U zrodu lázní stáli tři mužové. Tepelský lékař J. Nehr, zahradní architekt V. Skalník a opat tepelského kláštera, jehož zásluhou se „Mariánky“ zrodily, K. K. Rietenberger. Jeho socha stojí u Zpívající fontány, věnoval se budování lázní a opomenul tepelský klášter, z něhož ho představení vyhnali.

Poznali léčivé účinky vody

Rokem založení lázní je 1808. Zakladatelé znali léčivé účinky vody. Nejprve stálo několik dřevěných domů u pramenů, poté přišel pavilon Křížového pramene (1818), u Kolonády stojí dodnes. Prameny byly částečně svedeny do Kolonády. 

Prvním ubytovacím hotelem byla Hvězda, dodnes nejproslulejší zařízení západočeských lázní. Honosné budovy přibývaly, jak přibývala zámožná klientela. Královským architektonickým kusem je palác Nových lázní, podobně lázně Centrální.

Nové lázně nechal postavit Reitenberger, čímž přetekl pohár trpělivosti premonstrátů, byť jim opat opakoval, že chce pro klášter postavit nejkrásnější lázně na světě, vyhnali ho do Tyrol. Nakonec veškerou slávu sklidil zahradní architekt Skalník, mariánskolázeňské parky jsou jeho nesmrtelným dílem. Budovy jsou stavěny v neorenesančním stylu, v něm se shlédl místní architekt J. Schaffer, krom lázeňských budov postavil Casino, gymnázium, svůj palác Palladio.

Vzdušná Kolonáda 

Kolonádu vyrobily slévárny hraběte Salma, vzdušná budova mírně obloukovité s litinovou lehce nahozenou krásou byla otevřena v roce 1889. Na přelomu 19. a 20. století byl Mariánské Lázně nejdražšími po švýcarském Svatém Mořici. Devětkrát je navštívil král Edward VII., spolu s císařem Františkem Josefem I. má sochu v parku. Do města se zamiloval skladatel F. Chopin. 

Většina domů se později upravila, přibyly mansardy, budovy se měnily v honosné paláce, styl se nazývá eklektismus. První úpadek přišel po válce, další, horší, v socialismu.

Nově byla odlita zkorodovaná Kolonáda, přibyla Zpívající fontána.

Dnes lázně opět žijí, klientela je převážně z Východu. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků