Lazzareth - léčivý rock pro dospělé ve Staré Pekárně

Kapela volně navazuje na studentské hudební začátky dvou mediků, kteří se po letech znovu potkali, přibrali basu a bicí a pod heslem „Hudba, která léčí“ začali znovu hrát. Hlavní slovo má v kapele náčelník a kytarista David Skorunka, roli šamana a zaříkávače vykonává charismatický Honza Peychl, podpůrné basové linky zajišťuje Martin Žák a elixír mládí na bicí dodává nejmladší člen kapely Honza Skorunka.

Za většinou hudby stojí právě David, texty píše především Honza Peychl, který na zkoušky kapely dojíždí až z Drážďan. Pracuje tam v Planckově institutu molekulární biologie, Martin je zase praktický lékař. „I když se důsledků našeho vzdělání a našich profesí nemůžeme zcela zbavit, motto spíš vyjadřuje, že pro nás samotné má hudba zásadní, a v jistém smyslu i léčivý význam,” vysvětluje náčelník David, v civilním životě uznávaný psychiatr.

Na koncertech Lazzarethu panuje pohodová atmosféra, texty svádí k pozpěvování a i když vás skoro taneční hudba zvedá ze židle, tak pořád cítíte ten poctivý hardrockový základ.

„Nechceme být další revivalovou kapelou, hrající navíc věci od současných kapel, ani se podbízet publiku. Dáváme přednost vlastní tvorbě a občasným, méně známým, převzatým kouskům od našich oblíbených autorů,“ říká David. “V setlistu máme originály i písně inspirované těmito velikány: Joe Bonamassa, Bob Dylan, Garry Moore, Kenny W. Shepherd, Neil Young, Eric Clapton, Rory Gallagher, Tom Waits, Tom Petty a The Cult,“ doplnil Honza Peychl.

„Dohromady tvoříme výjimečný band, v němž někteří opožděně naplňují dlouho opomíjený potenciál, někteří si plní dávné sny a jiní pro změnu díky svému multitalentu vykračují směrem k hvězdné umělecké dráze,“ shrnul David.

Honza Peychl to jako vrchní lyrik vidí takhle: „Dostali jsme do vínku určité hřivny a hřivny není dobré zakopávat. Poněvadž kdo své hřivny zakope a Bohům nezpívá a netančí, na toho se pak Bohové zlobí a trestají jej různými nepřízněmi osudu a nemocemi.“

Vzájemné vztahy v kapele i s fanoušky jsou pravidelně posilovány rituálním pojídáním unikátních drážďanských koblih a švestkových koláčů, v předvánočním období ještě posílené konzumací supersladké vánoční štoly. Skupinu neprovázejí davy příznivců, ale ti skalní jsou schopni přijet na koncert i ze vzdálenějších měst nebo dokonce sousedních států. Podstatnou část publika ve Staré Pekárně ale tvořili specialisté na holografickou mikroskopii z brněnské firmy TESCAN, kterým jinak pro změnu zase fandí Honza.

Prostředí Staré Pekárny se svým kapesním pódiem dává prostor různým méně komerčním žánrům jako je právě blues, jazz, alternativní rock, groove nebo etno. Zvuk je udržovaný na příjemné intenzitě a útulný klub umožňuje návštěvníkům užít si opravdu blízký kontakt s vystupujícími hudebníky.

Další informace o kapele