Hlavní obsah

Kynžvart: ruiny mocného hradu ve Slavkovském lese, o nichž se málo ví

Novinky, Vratislav Konečný

Báječným relaxem, a přitom nenáročnou procházkou, je výlet ke zřícenině kdysi mocného hradu Kynžvart. Zatímco jméno evokuje metternichovský zámek s nádherným parkem v údolí, o ruině se ví málo. Je nádherná, impozantní a cesta k ní je balzámem na duši. A díky místním nadšencům je lehce přístupná.

Foto: Vratislav Konečný

Část obvodové hradby

Článek

Cestou z pohádky

Mírný stoupák vede od náměstí lázní Kynžvart do sedla, kde narazíte na dřevěnou sochu pohádkové paní Holle. Další vás provedou pohádkovou stezkou od dětské léčebny až do středu bývalého hradu, který podle rekonstrukce na infotabuli byl opravdu rozsáhlý. Stezku vybudovaly Lesy ČR.

Z náměstí jsem stoupal záměrně, abych se mohl vrátit jinou cestou.

Už dlouho jsem nezažil tak krásné lesní ticho, kde jsem slyšel jen vodu kaskádami pádící z vrchu a občas nějakého opeřence. Od dřevěné paní se cesta mírně vlní po vrstevnici až k hezky klenutému dřevěnému můstku s další, tentokrát královskou sochou, aby se stočila do nitra ruiny.

Královská pevnost střežící obchod

Kynžvart postaven jest od nějakého našeho krále jako hrad pomezní, o čemž již původní jméno jeho Kunigeswart / Králova stráž) svědčí,“ zaznamenal historik Augustin Sedláček.

Hrad byl dlouhá léta zakryt porostem, takže jeho zdi nebyly ve svahu nad potokem patrny. Nyní už od můstku je vidět zbytek hradby, ale o rozsahu byvší pevnosti získáte přehled až po vstupu do prostoru, který hradby obklopovaly. Nejvíce zaujme zbytek mohutné věže. Ta polorozpadlá stojí nad příkopem, který zřejmě obklopoval obytné jádro.

O historii se dočtete na infotabuli, takže jen ve zkratce. Sídlili tu Hartenberkové, kteří neměli v lásce Lucemburky. Z hradu podnikali do okolí loupežné výpravy na chebskou obchodní stezku. V roce 1347 Kynžvart královští vojáci dobyli. Po nějaké době ho obnovil Hynčík Pluh z Rabštejna se svolením krále.

Po útoku Švédů vyhořel

Poté tu sídlili páni z Plavna, Šlikové, Švamberkové. Sloužil jako pohraniční pevnost, do zbořeného stavu ho přivedla třicetiletá válka, kdy ho střídavě dobývali Švédové a císařští. Švédové ho v roce 1647 dobyli, přitom vyhořel.

Když Metternichové získali kynžvartské panství, vystavěli nejprve barokní zámek, posléze přestavěný v polovině 19. století na klasicistní nádheru pro kancléře C. V. Metternicha. Ruiny zůstaly zapomenuty.

Lázně pro dětské pacienty

Nenáročná procházka vede do Lázní Kynžvart, u dětské léčebny stojí v rozsáhlém parku prameník skvělé minerálky Richard.

Vodu za války dodávali německé armádě. Pití je regulováno automatem, pro čerpání se sem sjíždějí lidé ze širokého okolí. Je mírně sycená, velmi osvěžující, plná potřebných minerálů.

Reklama

Výběr článků

Načítám