Článek
Schwarzenbergové jsou šlechtou, která procházela evropskými dějinami. Jejich jednotlivé rodové větve najdeme ve všech okolních státech. Jsou tam i jejich hrobky, česká třeboňská je jednou z nejkrásnějších. Je to spíš zámeček, i když v něm je uloženo 26 rakví.
Funebrální architektura je leckdy velmi pompézní, zdobná, až monstrózní. Dobře je to patrné například na pražských Olšanech. Třeboňská hrobka působí sice velmi pompézně, ale nemáte tu ani v kryptě dojem ponurosti.
Spíš vyrovnání se vším pozemským, tady platí obvyklé hřbitovní: Co jste vy, byli jsme i my, a co jsme my, budete i vy.
Hrobka vystavěná kvůli hygienickým předpisům
Schwarzenberkové byli dříve pohřbíváni nedaleko odtud, ve hřbitovním kostele svatého Jiljí u břehu rybníka Svět.
Poté přišly předpisy, že se musí pohřbívat do země, jestliže nebude hrobka důsledně oddělena od sakrálního prostoru kostela. Těle se měla balzamovat před uložením do dvouplášťové rakve kvůli možným epidemiím.
Schwarzenberkové začali s výstavbou hrobky roku 1874. Věžičkami obklopený objekt je postavený z cihel, potažených omítkou, která imituje pískovec. Ani při omaku nepoznáte, že zdivo není kamenné. Cihly se pálily ve zvláštní cihelně u rybníka při extrémně vysokých teplotách. Vápenec na ostění pochází z Českého ráje a Rakouska.
Stavba trvající přes dva roky dosáhla nákladů 251 tisíc zlatých, to bylo velké jmění. Vysvěcení provedl 29. července 1877 pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.
Kaple půdorysu pravidelného osmiúhelníku je zasvěcená Božskému Vykupiteli, oltář je z bílého pískovce, mramoru a sádry. Kaple má skvělou akustiku, pořádají se tu koncerty. Hráli tu například V. Hudeček nebo J. Svěcený.
Do prostorné krypty se vchází mřížovaným vchodem pod hlavním kaplovým dvouramenným schodištěm.
V rakvích jsou uložena těla šlechticů, srdce čtyř se nacházejíce ve speciálních schránkách v českokrumlovské kapli Jana Nepomuckého kostela svatého Víta. Jde o krumlovské vévody a jejich manželky. Srdce dítěte kněžny Eleonory, "malého prince", jenž tragicky zahynul při nehodě kočáru, je pochováno zvlášť zde v kryptě.
Leží tu řada pozoruhodných osobností, povětšinou veřejně a politicky činných, osud některých byl tragický.
V nejmenší z rakví, rozměry dětské, leží pozůstatky Pauline Charlotte z Ahrenbachu, která uhořela v roce 1810 na plese. Čekala 10. dítě, plod byl uložen do zvláštní skleněné nádoby spolu s pozůstatky šlechtičny.
Další příslušník rodu tu má jen pamětní desku, zemřel na lodi a byl pohřben do moře.
Schwarzenbergové zákon, který jim sebral hrobku, napadli, po několika zamítavých stanoviscích soudů nižší instance rozhodl v roce 2009 Ústavní soud o vynětí hrobky z Lex Schwarzenberg. Právoplatným dědicem hrobky je Karel Schwarzenberg. Spravuje ji ale Národní památkový ústav.
