Hlavní obsah
Foto: Jiří Smutný

Krematorium v Brně se stalo národní kulturní památkou

Funkcionalistické dílo Ernsta Wiesnera z 2. poloviny dvacátých let 20. století bylo společně s kolumbáriem prohlášeno vládou ČR národní kulturní památkou. Na jedné straně je to pocta, na druhé ale panují obavy z prodloužení a zdražení případných oprav, které budou muset schvalovat památkáři.

Foto: Jiří Smutný
Krematorium v Brně se stalo národní kulturní památkou

Brno je ve světě známo jako město s nadprůměrným výskytem funkcionalistických staveb. Jedním z jejich tvůrců je Ernst Wiesner (1890 - 1971). Narodil se v Malackách, odkud se jeho rodina v roce 1898 přestěhovala do Brna. Po maturitě na reálce odešel do Vídně. Tam v roce 1913 ukončil studium na Mistrovské škole architektury na Akademii výtvarných umění a na škole přijal místo asistenta.

Během války stavěl zničené mosty, po ní pracoval jako projektant ve Vídni. V letech 1919 - 1939 působil v Brně, kde si zřídil vlastní projekční kancelář. Z té doby pochází většina jeho brněnských prací. K těm nejvýznamnějším patří palác Morava, vila Stiassny nebo banka Union. V roce 1925 byl Wiesner vyzván, aby se zúčastnil architektonické soutěže na stavbu městského krematoria. Přihlásil se a vyhrál. V letech 1926 - 1930 pak vzniklo jeho nejobdivovanější dílo.

V roce 1939 se mu podařilo na poslední chvíli vycestovat do Velké Británie, kde získal politický azyl. Jako samostatný architekt pracoval nejprve v Londýně, později v Liverpoolu. V závěru své kariéry učil v Oxfordu a Liverpoolu. Doc. ak. arch. Ernst Wiesner, Dr. h. c., má na svém kontě více než 100 staveb.

Ředitel akciové společnosti Pohřební a hřbitovní služby města Brna Michal Tomášek bere sice prohlášení vlády jako poctu, ale obává se, že z důvodu zpamátnění se prodlouží a zdraží opravy. Důvodem bude nutnost zachovat původní materiály a nemožnost je nahradit soudobými. Naštěstí je celá stavba dobře udržovaná a nějaké zásadní opravy ji nečekají.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků