Článek
Pokud půjdete kolem Městského divadla, obětujte trochu času a zajděte se podívat do horního foyer - určitě nebudete litovat. Komínkovy obrazy totiž vypráví celé příběhy.
„Sice se snažím techniku své kresby zdokonalovat, ale vím, že mou prioritou je spíš dokonalé vyjádření toho, co chci svým obrazem sdělit. A motivy? Jednak maluju příběhy jiných, které jsem zaslechl, nebo jich byl sám svědkem, a jednak moje vlastní pocity ze života mého a lidí, které svojí existencí nějak ovlivňuji,“ popsal autor.
„Jsem recyklátor. Už první dvě výstavy v divadle měly podtitul Diktatura recyklátu a to proto, že se snažím dát věcem, co dosluhují, novou šanci na existenci v novém hávu. Tak své obrazy maluji akrylovými barvami na staré kulisy, vysloužilé billboardy a předělávám starý nábytek. Je to jako u lidí. Každý by měl mít ještě jednu šanci na uplatnění, ne?“ dodal.
Výstava Království hadrových panenek se ze Zlína přesune do Brna.
Tomáš Komínek tvoří od dětství, ale konkrétnější směr začal nabírat po návratu z vojny. „Nicméně ze začátku to byly jen takové pokusy a první zásadní krok přišel až po mém nástupu do zlínského divadla. Tak se dá říct, že můj styl a způsob výtvarného vyjadřování začal vznikat někdy v roce 1995. Od té doby začala moje potřeba malovat a vůbec se nějak umělecky vyjadřovat nabírat na intenzitě a takových posledních pět let se to vnitřní pnutí dá přirovnat k pořádně rozjeté lokomotivě,“ doplnil s úsměvem autor.
Tapeta s květinovým vzorem - výřez
Křídová romance
Kam koukáš? (výřez)
Zrození Venuše