Hlavní obsah
Foto: Jan Řehounek

Kostelík jak z obrázku od Lady trůní na vršku nad Mochovem

Rovině, kterou ve druhé polovině 20. století prořízla dálnice D 11, dominuje mezi Nehvizdy a Starým Vestcem a Břístvím návrší s bílým kostelíčkem. Výjev jakoby ho nakreslil Josef Lada, patří k městečku Mochov. Určitě stojí zato na chvilku odbočit.

Foto: Jan Řehounek
Kostelík jak z obrázku od Lady trůní na vršku nad Mochovem

První písemné zprávy o obci Mochov, ležící při potoku Výmola, jsou datovány rokem 1360. Od toho roku patřil Mochov pražskému měšťanovi Petru Nymburskému (uváděn rovněž jako Najmburský).

Jeho syn Pešek Nymburský nechal ve druhé polovině 14. století postavit na kuželovitém pahorku, částečně uměle navršeném, gotický kostel sv. Bartoloměje. Předtím tu stávala tvrz s kaplí sv. Markéty, jež je zmiňována již v roce 1252, kdy ji král Václav daroval vyšehradským kanovníkům. Tvrz byla zbořena, kaple vestavěna do kostela jako sakristie. V tympanonu jejího hrotitého portálu je šikmo postavený štít se znakem mochovských vladyků: rozkřídlená orlice v kruhovém rámci, nad nímž je přilbice s přikrývadly.

Do dnešních dnů si díky citlivé rekonstrukci v roce 1918 zachoval svoji gotickou podobu stavby z neomítnutého kamenného zdiva. Pouze přiléhající zvonice, spojená s kostelem jen úzkým krčkem, je omítnutá. Hlavní oltář pochází z roku 1695 a jeho čelní stěna je zdobena vyřezávanými ornamenty. Kazatelna je zdobena hrubě tesanou rokokovou ornamentikou. Na bočních oltářích jsou obrazy Stigmatizace sv. Františka a Marie Magdalena.

V kobce pod věží se nachází kamenný náhrobník staršího sládka přerovského pivovaru Václava Přerosta Klatovského z roku 1603. Další neidentifikovaná náhrobní deska, z roku 1785, je na vnější stěně kostela.

Ten patří k nemnoha kostelům této oblasti s dochovaným opevněním. Obklopuje ho totiž masivní zeď o síle do tří čtvrtin metru, jež v některých místech dosahuje výšky až tří metrů. Ve zdi prolomená kulisová brána však pochází až z roku 1777.

Kostel dnes slouží pravoslavné církvi.

Erb Mochovských z Mochova se stal základem znaku městského. Štít je modrý s trojhranným, pokosem položeným štítkem, který je napříč dělený na dvě nestejně velká pole. Větší horní pole je stříbrné s modrou rozkřídlenou orlicí, viditelnou jen po kýty, takže pařáty chybějí, se zlatým zobákem a červeným jazykem. Dolní menší pole je zelené. Kdy se stal Mochov městečkem, není doloženo.

Původ názvu Mochov je údajně odvozen od osobního jména Mochov či Moch, což byla prý domácká podoba jména Mojmír, Modliboh či Mojslav. Alespoň tak to vysvětlují toponomastikové.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků