Článek
Přestože dřevěných kostelů vzniklo kdysi na území této skandinávské země několik tisíc, jedná se dnes o velkou raritu jak z architektonického, tak z historického hlediska, protože se do současnosti zachovalo zhruba třicet staveb.
Po sedmi stech letech prodán v dražbě
Kostel Vang stál na původním místě téměř sedm set let. Pak však chtěli obyvatelé obce postavit větší z kamene, a protože neměli dostatek finančních prostředků, rozhodli se starý dřevěný kostelík prodat (snad i na palivové dřevo) a tím získat část peněz na novostavbu.
O situaci se dozvěděl norský malíř Johan Christian Dahl, žijící v Drážďanech, známý milovník umění, zajímající se o dřevěné kostelíky ve své původní vlasti, který chtěl, aby zůstal v Norsku, konkrétně v Oslu. Nenašel však podporu, a tak požádal o pomoc pruského krále Fridricha Viléma IV.
Dne 18. ledna 1841 se uskutečnila dražba, v níž Dahl za 427 marek (podle tehdy platné měny) kostelík koupil. Málokdo ovšem věděl, že skutečným vlastníkem je král. Na jeho příkaz se poté pořídily důkladné plány chrámu a následně provedla demontáž.
Z Norska do Berlína a pak do Karpače
Všechny části, hlavně vyřezávané portály a sloupy byly převezeny do Královského muzea v Berlíně. Král začal hledat místo, kde kostelík znovu postavit tak, aby mohl být využíván na bohoslužby. Nakonec díky korespondenci panovníka s hraběnkou Friderikou von Redem z Bukovce, která potřebovala pro evangelické obyvatelstvo horských vesnic na svém panství nový svatostánek, přišlo rozhodnutí převézt ho do Horního Karpacze.
Zabalené části vypluly 26. března 1842 po Odře směr Lehnice. Tam došlo k přeložení na 19 vozů a začala poslední cesta, na které vzácný náklad všude vítaly kostelní zvony a zvonky evangelických i katolických kostelů. Do Karpacze dorazil kostelík 14. července 1842 a už 2. srpna král osobně položil základní kámen.
Kostel byl znovu vystavěn podle originální předlohy - jeho vnitřek obepíná zvláštní chodba, která kdysi sloužila jako ochrana před chladem nebo místo pokání, jinak také jako odkladiště zbraní a rybářských sítí. Nově vznikla oddělená kamenná zvonice, která měla v horách šířit boží poselství.
Zvláštní konstrukci, kdy střecha není nesena obvodovými zdmi, ale sloupy umístěnými uprostřed stavby, zde obdivují desetitisíce lidí ročně. Stejně tak vyřezávané hady propletené v úponkách vinné révy, lvy s vyceněnými zuby, rozevřené dračí tlamy nebo vikingské obličeje s rozeklanými jazyky na portálech, dveřích či sloupech.
Z novodobé historie kostela pochází kříž zhotovený z jediného kusu dubového dřeva v roce 1844, ukřižovaný Spasitel pořízený v roce 1846 z lipového dřeva a křtitelnice v dolnoslezském barokním stylu.
Vysvěcení za přítomnosti krále Fridricha Viléma IV.
Slavnostní otevření a vysvěcení kostelíka se konalo v červenci o roku 1844 za osobní přítomnosti krále. Tehdy byly poprvé na svahu Krkonoš ve výšce 885 metrů nad mořem slyšet zvony Wangu a začal jeho druhý život.
S kostelíkem dnes přímo sousedí malý hřbitov a téměř hned vedle brány pozemku kostela je vstup do Národního parku Krkonoše, kam se můžete vydat po prohlídce tohoto skvostu.
