Hlavní obsah
Foto: Ivana Kvasnicová

Konferenci o katedrálách v Praze a Kolíně nad Rýnem bude hostit Arcibiskupský palác

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Konference nazvaná Katedrála v době probouzení národů se bude kromě pražské katedrály věnovat také katedrále v Kolíně nad Rýnem. V Arcibiskupském paláci v Praze se uskuteční v pátek 21. listopadu od 13 hodin.

Foto: Ivana Kvasnicová
Konferenci o katedrálách v Praze a Kolíně nad Rýnem bude hostit Arcibiskupský palác

Letošní konference o katedrálách v Praze a Kolíně nad Rýnem je již čtvrtým ročníkem setkání představitelů evropských katedrál. Tato setkání se snaží představit souvislost pražského metropolitního kostela s ostatními evropskými katedrálami.

Vystoupí emeritní kolínský arcibiskup kardinál Joachim Meisner, správce kolínské katedrály Michael Hauck, filosof a sociolog prof. Miloš Havelka a kunsthistorička Taťána Petrasová. Večerní debaty se zúčastní i pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.

Snaha dostavět katedrály souvisí s národní situací v 19. století. U Svatovítské katedrály se projevily vlivy tradiční barokní zbožnosti (jako je spojení s kultem Jana Nepomuckého) a německého romantismu podníceného znovuobjevováním výtvarné hodnoty gotiky.

Vliv měly i dostavby jiných evropských katedrál (Chartres, Notre-Dame v Paříži, Westminster atd.). Hlavním inspiračním zdrojem pro pražskou katedrálu se stal dóm v Kolíně nad Rýnem.

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Základní kámen gotické katedrály byl položen 21. listopadu 1344 Karlem IV., arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Janem Lucemburským v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství.

Karel IV., který znal gotický katedrální sloh z Francie, ke stavbě velkolepé katedrály, která měla předčít své francouzské vzory (katedrály v Narbonne, Rodez a Toulouse), pozval z Avignonu stavitele Matyáše z Arrasu. Ten do své smrti (roku 1352) vystavil větší část chóru s kaplemi, včetně svatováclavské kaple.

Po jeho smrti pokračoval německý stavitel Petr Parléř z Gmündu, posléze jeho synové Václav (budoval katedrálu ve Vídni) a Jan; až do husitských válek. Parléřovská huť dostavila východní část katedrály s chórem a věncem kaplí, se severovýchodním vnějším schodištěm a velkou věží (vystavěnou do výše 55 metrů), jižní stěnu transeptu, spojující velkou věž s jižním vnějším schodištěm. Inspirací byla právě katedrála v Kolíně nad Rýnem, při jejíž stavbě působil jeho otec Jindřich.

K odkazu Karla IV. se hlásil i jeho následovníci. Vladislav II. Jagellonský, jeho stavitelé Hanuš Spiess a po něm Benedikt Ried, vystavili královskou oratoř propojenou krytým mostem s Královským palácem, zahájili stavbu druhé velké věže symetrické k jižní a trojlodí kolem hrobu sv. Vojtěcha. Za Ferdinanda I. prováděli práce zejména Paolo della Stella a posléze Bonifác Wohlmutna. Na nově vystavěné kruchtě byly dokončené také varhany. Definitivní dostavba chrámu se však podařila až na přelomu 19. a 20. století.

V roce 1859 byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta. Pod jejím vedením probíhaly nejprve opravné práce a 1. října 1873 byl položen základní kámen k dostavbě trojlodí podle projektu Josefa Mockera, po jeho smrti ve stavbě pokračoval Kamil Hilbert. V roce 1929 byl dostavěný chrám vysvěcen u příležitosti milénia zavraždění sv. Václava.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků