Hlavní obsah
Kolárovo divadlo, dobová fotografie Foto: archiv Miroslava Pichla

Kolárovo divadlo v Polici nad Metují slaví 75 let 

Budova Kolárova divadla slaví v letošním roce 75. výročí svého založení. Historie ochotnických představení v Polici nad Metují je ale o hodně delší. Než získal ochotnický spolek vlastní stálou scénu, putoval se svými představeními dlouhá léta po sálech místních pohostinství…

Kolárovo divadlo, dobová fotografie Foto: archiv Miroslava Pichla
Kolárovo divadlo v Polici nad Metují slaví 75 let 

Tradice polického divadelnictví sahá až do 18. století. Nejprve se hrálo v němčině, roku 1820 pak (snad poprvé) v češtině - představení „Hrabě Beňovský“, „Oba lístky“ a „Dům na silnici“.

Poličtí ochotníci hráli nejdříve na jevištích místních hostinců. Kolem roku 1820 již v Polici existovalo sdružení ochotníků, které našlo trvalejší útočiště v hostinci „U Antošů“. Ten ale roku 1842 vyhořel, tak se ochotnická scéna přesunula na náměstí, na sál pohostinství v domě čp. 75 „U zeleného stromu“ (dnes budova Pellyho domů).

Od roku 1868 měla ochotnická představení svoje místo v hostinci Jindřicha Freiwalda, v domě čp. 22, kde setrvala až do roku 1907. Tehdy se ochotníci přemístili do dalšího hostince, „U Richterů“.

Jako to bylo se stavbou

Neustálá změna provizorních prostor, kde byly prezentovány nastudované hry, dala roku 1919 podnět k založení Družstva pro postavení divadla v Polici nad Metují. Základem získávaného finančního fondu byly výtěžky ze sbírek, z pořádaných slavností a koncertů a od roku 1923 také I. Staročeské pouti. Roku 1936, kdy se Družstvo pro postavení divadla sloučilo se Spolkem divadelních ochotníků „Kolár“, tvořilo jmění spolku 350 000 korun.

Opakovaně vyžádané návrhy divadelní stavby a kalkulace jejich finančních nákladů však Družstvo několikrát donutily stavbu divadla prozatím odložit. Vedení družstva zároveň uvažovalo o přestavbě špýcharu ve Velké Ledhuji na divadlo. K realizaci této varianty nakonec nedošlo. Vedení družstva též jednalo s ředitelstvím Okresní hospodářské záložny o společném postavení divadla a hotelu na místě hotelu Hvězda (na náměstí).

Protože ale všechny pokusy vyřešit divadelní „problém“ jinými variantami skončily neúspěšně, rozhodli se poličtí ochotníci nakonec stavbu divadla realizovat. Spolek se přiklonil k návrhu choceňského architekta Čeňka Mužíka. Mužíkovi bylo zadáno vypracování finálního projektu, jež byl schválen valnou hromadou Spolku v lednu 1939.

Komise pro stavbu divadla hledala vhodnou lokalitu, po zvažování několika alternativ nakonec zvítězila dostupná parcela ve čtvrti Velká Ledhuj. Na průběh stavby dohlížela stavební komise, zřízena Spolkem a řízená Bohuslavem Cvrčkem. Základní kameny ke stavbě byly položeny 9. července t. r. Realizace divadla byla zadána pro tento účel spojeným stavitelským firmám Josef Šustr, Hronov a Štěpán Škop, Bezděkov.

Stavba se potom držela stanoveného časového harmonogramu, i přes potíže s nedostatkem potřebného stavebního materiálu (polická firma Pelly darovala na stavbu divadla víc jak sto tisíc cihel). K dokončení budovy, jejíž celkový stavební náklad činil 1.5 milionu korun, došlo v roce 1940. Zahajovací představení se konalo 25. srpna 1940.

Dny otevřených dveří a 68. Polické divadelní hry

Polická prkna, co znamenají svět, budou hostit již 68. Polické divadelní hry, letos doplněné o Dny otevřených dveří divadla.  Široká veřejnost si prohlédne prostory z pozice herců nebo techniků.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků