Hlavní obsah

Kellyxírné drinky rudolfinského mága

Novinky, Vratislav Konečný

Neruda básník by se divil, co se stalo s jeho Malou Stranou. Místo drobných kvelbařů záplava cetek, i šílené Muzeum KGB tu najdete. Co v Praze pohledává, ví asi jen Berija. Výčepy, lokály, hospody pastmi na cizince povětšinou jsou, přesto se i zde najdete pár příjemných zákoutí. Jako třeba Kellyxír.

Foto: Vratislav Konečný
Článek

Cizinec promine, Homunkulus utopený v octu, Hermetický hermelín císaře Rudolfa, Tři oříšky pro ochmelku, Skok na špek, pochutin toť název, k tomu ještě něco lektvarů: Arcimboldův arcizázrak, Čarobejlí mnohamocné, Patlála patlála, Paprťála žbrluch... Lahodné názvy arciť, a to jsme se ještě v magii gastronomickou nezanořili, oči blahem čichoň předbíhají.

Tekutina v tyglících bublá jak kyselé zelí ve střevech, v baňkách stoupá teplota i tlak, pak třesk a vše je vrženo v prostor. Zešílevší kočky na půdě pominutě řvou, strůjce výbuchu magistr Kelley se krčí za komínem. Tolik zpráva z věže domu U osla v kolébce na Jánském vršku, kde je alchymistovo muzeum. Kdo je neviděl, neví o rudolfinské Praze nic.

Menší Město pražské bylo proslulé svými pohostinstvími i v dobách už desítky let odvátými. Od Kampy po Pohořelec jste se mohli v útulně neútulných putykách za pár kaček dostat téměř do středověku. Proslulý Bonapart či u Kocoura, a kdo se vydal od Glaubiců vzhůru, možná dospěl i k Černému volovi na Loretánském náměstí.

Většina z občerstvoven, kde pro kouř ze startek nebylo vidět, a štamgasti tvořili rodiny, se v poslední době změnila ve vybrané podniky. Některé zanikly, ale pár jich zapustilo kořeny. Genius loci se s křišťálem, bábuškami a cetkami z Malé Strany vytrácí, přesto jsou místa, kde na něj narazíte a naopak se rozšiřuje znovu s malostranskými strašidly po okolí.

Psal zde Shakespeare svá nejlepší díla?

Příkladem toho budiž Muzeum alchymie, v domě, kde možná pobývali nejen Edward Kelley (1555-1597) a John Dee (1527-1609), prý angličtí špioni, ale také i sám dramatiků král William Shakespeare (1564-1616).

Chce se věřit, že slovutný Angličan vymýšlel své hry právě v pražském podhradí. Pod kdysi poloprázdnými panovnickými paláci, v nichž shromažďoval své sbírky císař podivín Rudolf II. Habsburský (1552-1612). Jeho dvorním malířem byl portrétista Giuseppe Arcimboldo (1530-1593), ten vás uvítá na zdi v Kellyxíru. Arcimboldo, kerý má stále mnoho napodobitelů, vynalezl portrét složený z ovoce, zeleniny, zvířat, byl předobrazem surrealismu. Obrazy jsou někdy fikcí, jindy groteskním portrétem malovaného.

Chutě na své chutě

Těžkým nábytkem klenutá místnost zařízená, se stěnami alchymistickými formulkami popsaná, velmi útulně působí. Rudolfinsko-nerudovsky, omšele i nově. Zde nabízejí za celkem skromný peníz mágovy speciality. V zimě zahřejí, v létě osvěží. Mrzne, tak se jděte příjemně ohřát. Nebudete zklamáni.

Reklama

Výběr článků

Načítám