Článek
Hradiště, která byla budována na různých místech, plnila vojenskou, společenskou, ekonomickou a také duchovní funkci, a sehrávala tak významnou úlohu v životě našich předků.
Mohutné opevnění
Nejdůležitější úloha byla samozřejmě vojenská a podle toho muselo být hradiště vybaveno a opevněno. Tehdejší stavitelé dokázali využít terénu a přírodní útvary v podobě skal zapojit do fortifikace.
„Hradiště samo je úzké a na některých místech nedostupné, poněvadž jsou tu skály na způsob stěn přitesány,“ dočteme se v Pamětní knize obce Březina.
V nové publikaci Pravěk a raný středověk jihozápadních Čech, kterou jako katalog expozice vydalo Západočeské muzeum v Plzni, je uvedeno, že vnitřní část hradeb tvořila konstrukce z dřeva a hlíny, vnější pak zeď z nasucho skládaných kamenů. Před hradbou, která byla obvykle u paty široká 10 – 15 metrů a její vnější výška dosahovala 4 – 5 metrů, byl zpravidla vyhlouben mohutný příkop.
Nutno podotknout, že právě takové mohutné opevnění, umocněné dvojnásobným valem, se nacházelo i v hradišti Březina.
Keltové, nebo Slované?
Když navštívíte hradiště, jistě začnete pátrat v paměti, kde jste již podobné zbytky opevnění viděli. Napadnou vás taková místa, jako například šumavské Sedlo či Obří hrad, kde byly nalezeny stopy keltského osídlení.
Hradiště Březina je podle výsledků archeologického průzkumu považováno za slovanské, ale některými odborníky je připouštěna i možnost, že před Slovany obývali tuto lokalitu právě Keltové. Publikace Západočeského muzea totiž zmiňuje i skutečnost, že zde byly nalezeny mince z doby laténské (400 – 30 př. n. l.), což je období, kdy se na našem území pohybovali Keltové.
Nadprůměrný energetický bod
Jak již bylo uvedeno, hradiště plnilo i duchovní úlohu. I když může být hradiště Březina pouze dílem Slovanů, musíme si uvědomit, že původně se jednalo o pohany, kteří začali přijímat křesťanství až v pozdější době. Uctívali tedy mnoho bohů a snažili si naklonit jejich přízeň. Za tímto účelem byly jistě i v samotném hradišti vykonávány nejrůznější obřady.
„Chceme-li najít božiště, musíme dojít až na vrchol k altánu, který stojí přímo na energetickém bodě. Ten je nadprůměrný… V prohlubni na jižní straně je místo o něco silnější (250 procent), asi pozůstatek svatyně podsvětního kultu. Celkově se zdá, že vlastní sídelní účel tu převažoval a že božiště jej asi pouze doplňovala,“ uvedl psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa Plzeňska.
Hradiště muselo v minulosti poskytovat překrásný výhled do dalekého okolí, který je dnes bohužel z větší části zastíněný vzrostlými stromy. I přesto lze říci, že předci nám zanechali místo, kde i nyní můžeme najít to, co nám mnohdy chybí - klid a pohodu.
K hradišti se dostanete z obce Březina přes zámecký park po červené turistické značce. Procházka je příjemná a nenáročná.
