Hlavní obsah
Typická melodie dětských akcí "Jede, jede mašinka" doprovázela i letošní karneval na ledě. Foto: Stanislava Dvořáková

Karnevalovým veselím se bruslaři rozloučili se zimou

Již popáté rozezněly zimní stadion v Ústí nad Orlicí oblíbené melodie, které doprovázely v neděli 14. února dětský karneval s potřebným bruslařským uměním. Organizátory byli opět členové ústecké pobočky Církve bratrské, která se tak každoročně stará o tuto netradiční zábavu pro malé i velké.

Typická melodie dětských akcí "Jede, jede mašinka" doprovázela i letošní karneval na ledě. Foto: Stanislava Dvořáková
Karnevalovým veselím se bruslaři rozloučili se zimou

Představa prožití zimních radovánek je bájnou minulostí a tak o to víc je očekáván den karnevalu na umělém ledu, který na vzdory osudu zimy neuplave, a navíc představí pohádkové zimní království.

V téměř jarním únorovém dni se věhlasný ledový král Viktor (Pešek, jinak aktivista, který se stará o akce pro děti) ujal svého vladařského úkolu a svedl sveřepý boj se sluníčkem, které se dralo ze všech stran mezi karnevalové hosty.

Protože v dnešní době každý velký ples začíná předtančením, pozval si král na pomoc předbruslení sněhové vločky v provedení děvčátek z přípravky krasobruslařského oddílu v České Třebové. Tím byla navozena pravá zimní nálada, ale ani následná písnička Zima, zima je nepřinesla ochlazení. Sluníčko hřálo jako kamínka a tak se při rytmické melodii mohly masky představující andílky, světlušky a princezny předvést ve svých slušivých lehkých šatičkách.

Král si pak vymyslel prověrku dopravní výchovy, kdy se podle vztyčených zelených a červených terčů jezdilo a stálo. Protože jednomu je smutno, bylo nařízeno najít si kamaráda. Úkol to zas tak snadný nebyl. Tygr měl pochopitelně problémy, bojovník ohánějící se mečem také, ani sličná Micinka nenašla svého kocourka. Zadání bylo proto rozšířeno na pětičlenné, později sedmičlenné skupinky a nakonec se při rozcvičce dali dohromady všichni.

Najednou se celý svět smál a přidal se i král a nic jiného mu nezbylo, než si jít také hrát. Po zkouškách bruslařských dovedností a tanečních kreacích ve všech polohách, kdy se přidali malí i velcí, tlustí i tencí, na bruslích, na botách i usazení na stoličkách, nastal čas na pohádku Hanse Christiana Andersena Sněhová královna.

Se závěrečnou připomínkou léta se všichni přenesli do teplého období prázdninových táborů a nastal pravý rej při známé hře na prasátkovou zteč. Nakonec neušel pozornosti ani zdravotní bratr, který rozdával vitamínový doping a stal se terčem další honičky, kterou ukončila až provokující melodie Jede, jede mašinka.

Nedalo se odporovat, kázeň je kázeň a všichni poslušně utvořili půlkruh pro vyhodnocení nejlepších masek a losování vstupenek o ceny.

Vítěznou maskou se stal Sněhulák, jako pravý symbol zimy, na druhém místě skončil dravý, ale fešný tygr a třetí vyhodnocenou maskou byl udatný bojovník, který by snad svým bojovým zápalem přemohl i sluníčko, kdyby s nastalým podvečerem samo neopustilo prostředí stadionu.

To byl definitivní konec letošního karnevalu, kdy se ještě bájné bytosti Marfuša, čertice a Nšo-či u východu ze stadionu rozloučily předáním diplomu a sladkosti s přibližně osmdesáti soutěžícími, dvaceti caparty na kočárcích a doprovázejícími rodiči. Předaná odměna tak nahradila smutek v očích ze zkušenosti, že opakování bude až za rok.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků