Hlavní obsah
Z okolních kopců byl hrad dobře ostřelovatelný Foto: Vratislav Konečný

Karlštejn byl po obléhání husity asi nejsmrdutějším hradem široko daleko

Hrad, kterým se nyní pyšníme jako jedním z nejznamenitějších v zemi, má v minulosti páchnoucí a potupnou událost. V bouřlivých husitských dobách byl v rukou příznivců císaře Zikmunda, úhlavního nepřítele kalicha. Pevnost oblehla v roce 1422 vojska pražanů a pomohla si smrdutou biologickou zbraní.

Z okolních kopců byl hrad dobře ostřelovatelný Foto: Vratislav Konečný
Karlštejn byl po obléhání husity asi nejsmrdutějším hradem široko daleko

Karlštejn, jako ho známe, je puristickou úpravou chátrajícího hradu architektem Mockerem. V době přestavby neměl s reprezentačním císařsko-královským sídlem moc společného, byl zvetšelý, nepotřebný...

Ale v roce 1422 byl ještě v plné pevnostní síle, i když v té době již z něho byly odvezeny korunovační klenoty, ty odtud zmizely po Zikmundově korunovaci.

Nezkušený panovník měl zajistit mír

Hrad není z hlediska válečnictví ve strategicky výhodné poloze, dá se ostřelovat z okolních kopců, čehož husité plnou měrou využili. Karlštejnské obležení trvalo od 20. května do 8. listopadu.

Vytáhl proti němu Zikmund Korybutovič, kterého chtěla ustavit šlechta českým králem. Nezkušený, asi 30letý synovec litevského velkoknížete Vitolda, byl pozván do Čech. Prezentoval se jako politik pevné ruky, který měl přivést zemi zpět ke správné víře. Praha ho přijala vřele, měšťané už měli dost řádění chudiny, ráda byla i husitská šlechta. Panovalo mínění, že Korybutovič ochrání její práva a hlavně zisky, protože hejtmani velmi zbohatli v boji „proti světovému církve panování…“

Korybutoviče uznal dokonce i Jan Žižka za nejvyššího správce země, Litevec se na zemském sněmu v Čáslavi zavázal respektovat husitské čtyři artikuly. Korybutovič se potřeboval prezentovat jako vojevůdce. Vytáhl tedy proti Karlštějnu, Žižka mu pomoci odmítl a dál upevňoval svou moc.

Obléhání Karlštějna

První akcí husitů bylo vyplenění karlštejnského podhradí. Okolní kopce tehdy nebyly zarostlé, obránci viděli, jak se kolem hradu pomalu stahuje smyčka obléhatelů.

Na kopcích, zejména na Plešivci, byla umístěna dělostřelba. Obléhatelé měli i 5 praků, tarasnice a srubnice, čili střelné zbraně malé ráže a krátkého dostřelu.

Fekálie na hrad, pal!

Střelba hrubými kusy moc škody nenadělala, tak se v červenci uchýlili útočníci k otrávení potoka, z něhož se čerpala voda do studně. Ani to nepomohlo, poté byl nasazen nejtěžší kalibr. Fekálie, zkažené maso a další všeliký hnus. Z Prahy do Karlštejna navezly povozy obsah pražských žump, celkem 1882 soudků. Čištění septiků měli v popisu práce purgantes cloacs, úplný odpad lidské společnosti.

Soudky metaly na hrad praky, kromě neuvěřitelného smradu musíme přidat mraky much, které se slétly snad z celých Čech. Honosné sídlo korunovačních klenotů a relikvií císaře Karla IV. se záhy změnilo v obří fekáliště. Přesto se obránci nevzdali, valná část husitů odtáhla v říjnu, další ostřelování bylo již sporadické. Poslední útok byl proveden 22. října. Korybutovič k vojsku dorazil v září, když viděl, jak se věci mají, raději to zabalil.

Pomoci posádce měla křížová výprava, svolaná v Norimberku, ta se rozpadla dřív, než mohla zasáhnout do akce.

Na hrad dopadlo 9032 kamenů z praků a katapultů, 1813 smrdutých sudů a 22 zápalných sudů.

Korybutovič pobyl v Čechách asi rok, byl nastrčenou figurkou svých příbuzných v polsko-litevské unii.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků