Článek
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele je významnou románskou památkou z 12. století. Je to druhá největší známá románská rotunda na území Čech hned po rotundě svatého Víta na Pražském hradě.
Archeologickým průzkumem v druhé polovině dvacátého století se zjistilo, že na místě, kde stojí dnešní kostel, se první menší sakrální stavba nacházela již v první polovině jedenáctého století, která byla v průběhu několika dalších desetiletí přestavena na velkou rotundu.
Dnešní kostel vznikl pravděpodobně okolo roku 1180 (první písemné záznamy jsou až ze století čtrnáctého). Hlavní část kostela má pravoúhlý půdorys o rozměrech přibližně 8 krát 13 metrů s osou orientovanou od východu na západ. Východní strana je zakončena půlkruhovou apsidou.
V ní byly v roce 1905 objeveny vzácné románské fresky z počátku 13. století - Kristus v mandorle, průvod apoštolů a Mariánský cyklus. Podlaha byla vyskládána románskými reliéfními dlaždicemi s námětem proroka Daniela "v jámě lvové" a stromy života s ptáky.
V kostele doprovázel bohoslužby alespoň positiv (malý nástroj bez pedálu) již na konci 17. století. Varhan nových či použitých bylo do kostela od té doby pořízeno ještě několik. Ty poslední s celkem šesti rejstříky vestavěla do trojdílné skříně v roce 1904 varhanářská firma Rejna a Černý z Vinohrad.
Za první světové války byly varhany dekretem centrální vídeňské komise z 10. října 1918 uchráněny od rekvizice prospektových cínových píšťal z hudebně-technických důvodů. V polovině 20. století byl k měchu varhan připojen doma vyrobený motor, který poškodil vzduchovou soustavu a nástroj vyřadil z provozu. Nehrající stroj byl pak napaden červotočem.
Nástroj varhanářů Rejny a Černého z roku 1904 byl opraven pražským varhanářem Filipem Turchichem v roce 2015 z podnětu Občanského sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech. Oprava zahrnovala čištění celého nástroje, konzervaci proti dřevokaznému hmyzu, opravu poškozených dílů, připojení nového tichoběžného varhanního motoru, regulaci a naladění.
„Po uskutečněné opravě a údržbě bude nástroj sloužit po několik dalších desetiletí. Stačí jen málo – na varhany často hrát a věnovat jim základní péči – čistit je, ladit a kontrolovat, zda je nechroupe červotoč,” říká diecézní organolog Štěpán Svoboda, který na opravu nástroje dohlížel, k výsledku prací.
Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka požehná v sobotu 9. dubna při mši svaté nově zrekonstruované varhany v kostele Stětí sv. Jana Křtitele (od 15 hodin). Bohoslužbu hudebně doprovodí sbor Camera Chabra pod vedením dirigenta Lubomíra Mátla. Na varhany zahraje Jan Kalfus.
Stavba spadá pod Římskokatolickou farnost u kostela sv. Václava Praha-Prosek.