Hlavní obsah

Kam kráčíš, knihovno?

Novinky, Marcela Stehlíková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V čerstvé paměti účastníků zůstává 12. ročník knihovnické konference s mezinárodní účastí Kniha ve 21. století, konaný tentokrát pod názvem Akademické pohledy na téma budoucnost knihoven. Uskutečnila se 7. února.

Foto: Marcela Stehlíková

Prof. Ryszard Nowicki (na fotografii vpravo)

Článek

Cílem konference byla jak reflexe současného stavu knihovnictví u nás, na Slovensku a v Polsku, tak nárys možných scénářů budoucího vývoje.

Se svými příspěvky vystoupily špičky českého a slovenského knihovnictví – doc. PhDr. Jaromír Kubíček, prof. Ing. Milan Konvit, prof. PhDr. Dušan Katuščák, PhDr. Vít Richter a doc. PhDr. Richard Papík.

Polská strana zde měla rovněž známou kapacitu z oblasti knihovnictví – prof. Ryszarda Nowickeho. Všichni přednášející přispěli svými zajímavými příspěvky ke zhodnocení stavu knihovnictví ve všech třech zemích, někteří rovněž přidali i osobní pohled na budoucnost a směřování tohoto významného oboru – oboru s tradicí, kterou nám závidí celý svět.

Nejočekávanější částí konference byla panelová diskuze těchto kapacit s účastníky konference – převážně knihovnickou veřejností. I přes ojedinělé hlasy volající po snižování počtu knihoven, které se ovšem nesetkaly s kladnou odezvou účastníků, zazněly vesměs názory reflektující směřování celé společnosti, se kterým by knihovnictví mělo být v souladu.

Toto se projevovalo v myšlenkách typu „budoucnost mají knihovny, které mají přímý kontakt s komunitou“, „budoucnost veřejných knihoven vidím optimisticky – neexistuje náhrada za jejich funkci v podávání spolehlivých informací“, „knihovna je typickým veřejným prostorem, který je přátelský k člověku, a zde je nenahraditelná“, „knihovník je pravou rukou vědců“.

Profesor Nowicki shrnul názory na budoucnost, když zcela pragmaticky uvedl, že záleží v podstatě hlavně na tom, jak se k budoucímu vývoji postaví sami knihovníci, jak budou otevřeni novým směrům a prostředí. 

Mnohé názory stály za zamyšlení, i když s některými se dalo hodně polemizovat. A to byl právě cíl pořadatelů – aby si každý účastník odnesl kromě zážitku z osobního setkání s kapacitami knihovnictví i důvod podívat se na svou práci z odlišných úhlů.

Konferenci uspořádala Slezská univerzita v Opavě ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě a Svazem knihovníků a informačních pracovníků Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám