Hlavní obsah

K Friesovým boudám do krajiny dalekých krkonošských výhledů

Novinky, Jiří Cysař
Aktualizováno

Čeká nás výprava do míst s dalekými výhledy na krajinu Krkonoš a Podkrkonoší. Startovním místem je Vrchlabí. Přímo od Labe zahajujeme stoupání do cíle, jímž se stanou Friesovy boudy.

Foto: Eliška Bečková

Žalý

Článek

Od Labe, kam nás dovezl autobus ze středu města, začínáme stoupat do našich nejznámějších a nejvyšších hor touto méně známou trasou - čeká na nás více než osmisetmetrové převýšení.

První zhruba dva kilometry do Strážného po červené trase s výhledy na vrchol Žalý a ski areály Herlíkovice a Bubákov zabraly dost času, jelikož nádherné výhledy na krajinu Podkrkonoší a první vrcholek Přední Žalý ve výšce 1019 m. n. m. často nutí zastavit a fotografovat. Převýšení skoro tři set metrů je znát, u parkoviště a obecního úřadu ve Strážném si dáváme neplánovanou zastávku s občerstvením.

Zde také objevujeme infocentrum, kde je celoroční provoz s možností vybrat si dostatek informačních materiálů včetně map. Dnešní obec Strážné se rozkládá na území dvou historických obcí - Herlíkovic a Pommerndorfu. První zmínky o ní jsou z 15. století, kdy se zde těžila železná ruda, první písemná zmínka pochází až z roku 1627.

Opouštíme Strážné, klesáme až ke Klínovému potoku čili Malému Labi. Zde se opět naše cesta zvedá a míříme k Hříběcím boudám. Jdeme lesní silnicí až k domku horské stráže, zde je možnost získat další informační materiály. Pokračujeme kolem lomu na rozsáhlou planinu s Hříběcími boudami rozesetými po okolí.

Zde se silnice a turistická trasa oddělují - do cíle na Friesovy boudy nám v tu chvíli zbývalo 3,5 kilometru. Pokocháme se opět pohledem na Krkonoše a vstupujeme do lesa. Po krajích cesty rostou borůvky a maliny a hustý lesní porost nás doprovází až k cílovým stavením.

Vedro a slunce zmírňuje stín stromů a také potůčky s průzračnou vodou, jež lákají k osvěžení. Jsme v cíli, na velké ploše se nám ukazují Friesovy boudy - a to s dvěma největšími stavbami, boudou Andula a Friesovou boudou a s několika dalšími menšími staveními. Ovce na stráních spásají trávu, pohledy do krajiny v nadmořské výšce 1200 metrů jsou jedním slovem úchvatné.

První zmínka o Friesových boudách je ve vrchlabském urbáři, kde je v roce 1676 připomínán Jiří Fries, jemuž zde bylo povoleno postavit boudu. Friesovy boudy ležely dlouho stranou turistických tras a teprve po dobudování lanovky na Pláň, jež vede do Špindlerova Mlýna, se i Friesovy boudy staly turisticky navštěvovaným střediskem.

Reklama

Výběr článků

Načítám