Článek
Spojení reálných vesnických témat (tentokráte z podhůří Orlických hor) a dobové novoromantické pohádky - to je slavná dramatická báchorka Lucerna, napsaná Aloisem Jiráskem před devadesáti lety. Ostatně není bez zajímavosti, že je to jeho hra nejúspěšnější a nejzajímavější - už při svém prvním uvedení 17. listopadu 1905 v Národním divadle dosáhla tehdy nevídaných 33 repríz.
V Lucerně se pojí téma lidské věrnosti a nezlomnosti symbolizované motivem staré lípy s nadpřirozenými silami reprezentovanými především slavnou dvojicí vodníků Michala a Ivana. Právě prostředí mlýna a okolí, kde se příběh odehrává, slibuje mnohá tajemství. Ve mlýně se odevždy "semlely" rozličné rozprávky - skutečné i vybájené - a malého Jiráska, jehož otec se živil jako pekař a jezdil mlít ke strýci, toto prostředí fascinovalo od dětství.
Lucerna je zase symbolem poddanosti jinak nepoddajného mlynáře Libora; povinnost mu ukládá svítit vrchnosti na cestu k zámečku. jeho odvaha a neodvratnost, se kterou chrání svou milou Haničku i prastarou strážkyni místního lidu - věkovitou lípu (obou se totiž zachtělo poživačnému panstvu) - zcela učaruje i nové kněžně, která přijíždí na své panství.
Tajemný příběh, jehož velká část se odehrává v noci, má komický kontrapunkt v podobě vstupů místních muzikantů, kterým se stále nedaří zahrát kněžně svou uvítací muziku - a připomíná tak noční lesní výstupy řemeslníků v Shakespearově komedii Sen noci svatojánské.
Pohádkovou hru, která je ideálním představením pro celou rodinu, režíroval ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti Igor Stránský. Na inscenaci, která měla premiéru koncem roku 2013, se dále podíleli dramaturgyně Iva Šulajová, Eva Jiříkovská (výprava) a autor hudby Jiří Pavlica.
Z herců se představí Anna Pospíchalová, Pavel Hromádka, Kamil Pulec, Jiří Hejcman, Eva Matalová j. h., Barbora Vacková, Petr Čagánek, Pavel Majkus, David Vaculík, Zdeněk Trčálek, Monika Horká, Josef Kubáník, Vladimír Doskočil, Martin Vrtáček, David Vacek, Jaroslava Tihelková, Tereza Novotná a další.
Jiráskova Lucerna se dočkala jak filmového, tak televizního zpracování. V roce 1938 ji jako s herci jako byli Otomar Korbelář, Jarmila Kšírová, František Kreuzmann, Ferenc Futurista, Jarmila Beránková, Theodor Pištěk nebo Eman Fiala natočil režisér Karel Lamač.
Dnešnímu publiku je dost možná bližší televizní adaptace z roku 1967, ve které si zahráli Radek Brzobohatý, Vlasta Fialová, Svatopluk Beneš, Leopolda Dostálová, Jan Pivec, Zdeněk Štěpánek, Josef Kemr, Bohuš Záhorský, Radovan Lukavský, Jaroslava Obermaierová, Radovan Lukavský, Iva Janžurová nebo Vladimír Menšík a kterou natočil režisér František Filip.