Hlavní obsah
Byla Piccolominiho manželka stejně půvabná? Foto: archiv NPÚ, úsp Sychrov

Jinde straší bílá, náchodský zámek ale ovládá Černá paní

Zjevení je to velmi půvabné a hezky zhmotnělé, vychutnat si její urozenost můžete po setmění tento víkend. To se konají Večerní prohlídky s Černou paní, druhou manželkou vlastníka náchodského panství Ottavia Piccolominiho Marií Benignou. Po smrti manžela neodložila smuteční černý šat.

Byla Piccolominiho manželka stejně půvabná? Foto: archiv NPÚ, úsp Sychrov
Jinde straší bílá, náchodský zámek ale ovládá Černá paní

Mezi kopci

Náchod je sevřen dvěma kopci, na obou stojí bývalé pevnosti. Na vyšším Dobrošově je soustava prvorepublikových opevnění soustředěných v pevnosti Dobrošov, která byla důležitým obranným bodem hlídajícím vstup do Čech od Kladska. Pásmo bunkrů se táhne na obě strany, k Orlickým horám, na druhou stranu pak ke  Krkonošům. V Náchodě proběhl první čarodějnický proces u nás.

Nad městem se tyčí náchodský zámeček vršku kulatého, jak se zpívá v lidové písni. Kopec je plný krevele, proto do zámecké věže tak často udeří blesk. Zámek je veřejnosti přístupný už od roku 1870. Návštěvníky prováděl po sbírkách kustod.

Hrad zemského škůdce

Stával tu hrádek střežící obchodní stezku, jeho vznik se připisuje rytíři Hronovi, po něm je pojmenován blízký Hronov, rodiště Aloise Jiráska, který tak krásně namixoval do svých pověstí české dějiny, až je mnozí brali za pravdu. Zámek je spojen s řadou známých jmen, například tu sídlili zemský škůdce Kolda ze Žampachu, taktéž husitský král Jiří z Poděbrad.

Dlouho byl v majetku Smiřických, provedli tu řadu renesančních úprav, ale po Bílé hoře o něj přišli. Získali ho Trčkové z Lípy.

Za zásluhy

Ottavio Piccolomini se k panství dostal po zavraždění Albrechta z Valdštejna, spolu s generalissimem zavraždili i Adama Erdmanna Trčku z Lípy, Valdštejnova švagra a držitele Náchoda. Ottavio byl strůjcem Valdštejnova pádu.

Piccolominiové provedli v letech 1650 - 1659 barokní úpravy. Piccolominské pokoje tvoří část prohlídkového okruhu se sbírkou barokních gobelínů, při prohlídce také uvidíte expozici Na dvoře vévodském připomínající náchodské pobyty Petra Birona, vévody Kuronského a Zaháňského, a jeho dcery Kateřiny Vilemíny.

Sláva Kuronských

Byli to Kuronští, kteří panství získali v roce 1792. Na zámek přišel společenský život, ale nejen sem, také do Ratibořic. Bývalý mohutný dělostřelecký objekt se přeměnil na divadlo, nejstarší Bironova dcera Kateřina Vilemína je známá Paní kněžna z Babičky Boženy Němcové. V Ratibořicích přijímala panovníky celé Evropy, podílela se na formování protinapoleonské koalice.

Náchodské panství za posledního majitele Schaumburga-Lippe bylo značně výnosné, rodina byla ale na základě Benešových dekretů zbavena majetku, zámek zůstal v péči státu.

Kopec, na němž stojí, se revitalizuje, byl ve značně zanedbaném stavu, plný náletových dřevin. V květnu vždy voněl tisíci keři šeříku. Těmi vítali Náchodští i Rudou armádu, která tu v květu 1945 přišla od Kladska. V Bělovsi, kde stávaly vyhlášené lázně, probíhaly jedny z posledních bojů druhé světové války, s desítkami mrtvých.

Náchod je rodištěm Josefa Škvoreckého.

Prohlídky s Černou paní: 28. a 29. října. Začátek prohlídek v 17.30, 18.30 a v případě zájmu i v 19.30 hodin.  Na závěr zazní ukázka z renesanční a barokní hudby v podání žáků ZUŠ Police nad Metují. Nutná rezervace na tel. 491 426 201, 608 181 921, nebo e-mailu: prokopova.lucie@npu.cz (www.zamek-nachod.cz).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků