Hlavní obsah

Jezuité použili hrad Košumberk jako sýpku

Novinky, Vratislav Konečný

Do daleka září barokní poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži poblíž Vysokého Mýta. Založila ho přezbožná Marie Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru, provdaná za Viléma Slavatu z Košumberku. Byla to velmi ortodoxní katolička.

Foto: Vratislav Konečný

Vstupní brána Košumberku je renesanční

Článek

Ruina dostává novou podobu

Zatímco kostel dostává novou omítku, Košumberk je částečně v rozvalinách - přitom to býval to jeden z nejznamenitějších hradů ve východních Čechách. Nyní je v péči Družstva pro záchranu Košumberka z Luže, což mu svědčí, soudě podle rekonstruovaného hradního paláce, využívaného k různým akcím, prohlídkové části a lapidáriu v podzemí ruiny. Dřevěná konstrukce vně i uvnitř paláce je zasazena vzhledem ke staré části velmi citlivě, dřevo vydechuje charakteristickou vůni.

Donedávna jen šedá zřícenina (na věž se ale stále nesmí, opravy něco stojí, takže se nemůžete rozhlédnout z palácového ochozu), ale i tak návštěva stojí za to. Do hradu vstoupíte nádherně opravenou branou s renesanční výzdobou, poté se ocitnete na rozsáhlém nádvoří. Tovaryšstvo Ježíšovo se jmenuje román Jiřího Šotoly, odehrávající se na hradě a v jeho okolí v dobách nejtužší rekatolizace, jak nás kdysi ve školách učili  - doba TEMNA.

Je to dosti ponurá četba, líčící chamtivost řádu, který se snaží přes zbožnost uloupit cestou darů a ústupků co největší majetky, výměnou za příslib sladkého života na nebesích.

Slavatovská rezidence

Na Viléma  Slavatu z Chlumu si určitě vzpomenete v souvislosti s defenestrací na Hradě roku 1618, kdy vyhození místodržících z okna bylo počátkem třicetileté války.

Hrad a okolní vsi  patřily starému českému rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Z původní gotické tvrze byl přestavěn na renesanční sídlo, nově postavený palác ozdobily arkády, na štíhlé věži ukazovaly čas hodiny, na omítkách se skvěla psaníčková sgrafita.

Slavatové se snažili majetek udržet, posledním vlastníkem byla vdova po Jindřichu Vilémovi, Marie Maxmiliána, která „odřekši se všelikých rozkoší, oddala se tu docela životu nábožnému a kajícímu. Tou snahou vedena založila na Chloumku nad Luží kapli (1668) a v ní vystavila k obecné úctě obraz Panny Marie Pacovské, touž kapli v roce 1669 vysvětili s velikou přitom slavností. Toho dne naposled bylo na hradě veselo a hlučno, ano sjelo se na Košumberk mnoho hostí všelikého řádu… (Čas hradů v Čechách 3)

Na Košumberk jezdil často Albrecht z Valdštejna, ve východních Čechách vlastnil rozsáhlé panství.

Maxmiliána roku 1684 odkázala hrad jezuitům, v Luži jim nechala postavit u kostela rezidenci. Řád používal Košumberk jako skladiště a sýpky, zřejmě jím modlení pěkně sypalo.

Po jezuitech byl ještě v držení Thurn-Taxisů, ale už neopravován. Jako neobyvatelný je hrad uváděn od roku 1797, prví rekonstrukční práce proběhly v letech 1922-1924.

Zřícenina patří obci Luže.

Reklama

Výběr článků

Načítám